Kytičkový

Tak by se možná dal nazvat dnešní den. Ráno jsem zajela na hrob rodičů.
Sama, potřebovala jsem být sama...
Zítra je to blbé datum, tak ať to tam má máma hezký.

Na zpáteční cestě mne napadlo, co asi dělají bledule ?
Tak jsem zastavila a kochala se. Je těžké vybrat pár fotek, prostě je to nádhera.
Všude samá bledule, sluníčko svítilo, ptáci zpívali, potok si klidně tekl.....
Vydržela bych tam klidně mnohem dýl.

Boty jsem měla samé bláto, to samé kalhoty, ale vůbec mi to nevadilo.
Taky jsem objevila několik důležitých poznatků.
Žáby budou :)

Podběl je schopen růst na kamení a ve vodě.

Taky jsem obdivovala práci našich předků. Stěna nad cestičkou, aby se svah nesesunul.
Dneska by přijel mix, šoupl by se tam nějaký panel a hotovo.
Tohle je přeci nádhera.

Po obědě jsem zasázela ještě kytičky venku. Foto nemám, snad někdy...
Potom jsme zajely s Luckou na místní hrob, aby byl taky v pořádku. když už je to jaro.

Taky jsme vytahali venkovní nábytek a měli letos první buřtíky.

A naše Viki, to je přeci dáma a na holé zemi ležet nebude. Pod dekou má ještě matraci.

Péťa byla zase pracovat a taťka se pustil do údržby svého auta. Pevně věřím, že v pondělí bude mít čím jet do práce.