Bledule

Když jsem šla domů po noční lilo jako z konve.
Ani v poledne nebylo o moc líp.
Ale rozhodli jsme se, že se dojedeme podívat na babičku, jak se zotavuje.
Nabalili jsme jídlo, buchtu "Upeč znovu" a vyrazili jsme.
Je až neuvěřitelné, jak necelé dva měsíce po úraze ruka funguje.
Babi má holt tuhý kořínek. Mám z ní velikou radost.
Chvíli jsme poseděli,popovídali, popili kafíčko, snědli buchtu a slyšela jsem zase upeč znovu :)

Na zpáteční cestě jsme se stavili na místě, kde každoročně rostou bledulky.
Objevila jsem tohle místo v roce 2011, rok po té, v roce 2012 jsem se sem vrátila zase.
V roce 2013 mě zajímalo, jestli to není náhoda, ale ten rok jsem je v plném květu nezastihla kvůli operaci Lucky. Vloni jsem se sem zajela podívat už dřív, protože vlastně nebyla žádná zima. Dobře jsem tenkrát udělala.
Dneska, protože zima taky nebyla nic moc a všude už bledule hlásí, jsme se sem cestou domů zase zajeli podívat.
Začínají kvést, ale jen ojedinělé trsy. V okolí proběhla výměna elektrického vedení a to jim moc neprospělo. Ale moc se snaží. Tak uvidíme, jestli mi to vyjde ještě sem jednou zajet až rozkvete zase celá louka.

 Tenhle strom je cestou k bledulkám a vždycky ho obdivuji.

A odpoledne jsme měli na zahradě návštěvu.