neděle 28. ledna 2018

Řím

Kdo by se chtěl na skok podívat do Říma, tak jsem doplnila náš výlet.

Nový režim

Začínám si zvykat. Pomalu, ale jistě. Žádná noční, žádné spaní přes den. Žádný rozházený rytmus. Nicméně organismus to trochu nechápe, ale přizpůsobuje se docela rychle. Občas se vzbudím v noci naprosto bezdůvodně a mám pocit, že jsem vyspalá a pak nemůžu usnuout a ráno se zase nemůžu vzbudit. Unavená ještě jsem, ale tak nějak jinak, hlavně mnohem míň.
Moje rameno, které má teď úplně jiné zatížení se občas bouří a bolí. Už jsem zase byla i Marcelky na RHB, no ta zase měla práce. Ale to vychytám a bude dobře.
S mužem jsme oslavili spoustu let společného života. Nezapomněl (to se fakt nedá) a i kytku jsem dostala.


Doufám, že to se mnou ještě vydrží.Aspoň chvilku.
Práce jako taková mi naprosto vyhovuje.


Nevadí mi sněžení, nevadí mi déšť. Až se divím.


Možná bych tedy uvítala trochu sluníčka, to jsem v posledních dnech moc neviděla.


I když vyjímky se taky našly.


Usmyslela jsem si, že s novým režimem zase začnu cvičit, ale ouha. Zkusila jsem novinku, prý takové protažení, pohoda, ale rameno mělo jiný názor. Tak jsem se sebrala a odešla. Budu to muset vzít za jiný konec.
Během týdne se stane spousta věcí. Tou nejsmutnější byl hned v pondělí odlet Péti. Dlouhá cesta na druhý konec světa. Nebylo jí vůbec dobře (zdravotně), ale zvládli jsme to statečně všichni.
Šťastnou cestu a ať se vám na cestách daří.



Z jiných událostí má člověk velkou radost. Jako třeba z Marušky. Chuděra měla anginu a musela brát ATB. Ani mamince nebylo moc dobře. Ale lepší se to. Budou zase v pořádku.


Občas nás přijdou potěšit srnky.



A občas jedeme potěšit my babičku. To se pak nechám vysadit o kousek dřív a jdu se hezky projít. A vůbec mi nevadí , že není úplně hezké počasí.




 V pátek navečer jsem měla takový nápad. V bývalé práci se střídala děvčata, která bych ráda viděla. Tak jsem sedla do auta a jela jsem. Bylo to strašně fajn. Měly holky docela fofr, tak jsem na sebe hodila stejnokroj a trochu jim pomohla. Jo, šlo mi to od ruky, moc mě to těšilo, ale jen proto, že jsem věděla, že je to na chvilku a že to dělám z radosti. Vrátit bych se asi nechtěla.

středa 17. ledna 2018

Polovina ledna

pryč a jak tak koukám, tak moje předsevzetí o častějším psaní na blog vzalo za své.
Přesto se pokusím zpětně doplnit některé události, které si myslím stojí za zdokumentování. 

Návrat

do pracovního procesu byl docela v pohodě. Ač jsme se vrátili pozdě v noci, tak to šlo. Jen Lucka nějak nezvládla jít do školy. Nojono, holt má hodnou matku.
A tak si zase zvykám, že tady panuje trochu jiné počasí, než jaké jsme si užívaly v předchozích dnech. Tak jen pár fotek pro ilustraci. V pondělí jsem neměla co fotit.
V úterý si krásně chumelilo. Až jsem se divila, co všechno na sněhu zvládnu. To jsem ještě nevěděla, co mne čeká ve středu.
Holky ( Jana, Péťa a Maru) byly vyprávět babičce zážitky z cest. Naštěstí dojely taky všude v pořádku.


Zpočátku to dneska vypadalo nadějně.


Pak se to trochu změnilo,


a vydrželo to celý den.



Prostě jsme v Čechách, je polovina ledna a je to prostě tak, jak to je.
Odpoledne volala Jana, že Maruška má teploty. Tak uvidíme, co se z toho vyklube.

neděle 14. ledna 2018

Řím - den pátý

A přišel čas odletu. Řešily jsme , co ještě podniknout. Nakonec jsme to pojaly tak nějak odpočinkově a pohodově.
Kufr jsme zanechaly na hlavním nádraží.



A pak ještě jednou na nám už známá místa.


Užít si atmosferu.


A znovu na mé oblíbené...



Kapitol a vlčice....





A známá místa z jiného úhlu pohledu.





Hodně nás bavilo šlapat na kanály. A že jich tam bylo !



Další oblíbenci, holubi.



A už jsme na letišti.


Povozit se na schodech.

 Zahrát na klavír.



 Projít kontrolou, kde jsem mimochodem opět pípala ...
Zamávat osvětlenému Římu a těšit se domů, do zimy.


Tímto bych chtěla poděkovat především Pétě, že měla ten šťastný nápad mě někam vytáhnout a ukázat mi, že to není až tak složité. A taky všem zúčastněným, že jsme si to společně hezky užily.
Bylo to pěkný a už se těším až zase něco vymyslíme a uskutečníme.

sobota 13. ledna 2018

Řím - den - čtvrtý

 Vatikán podruhé. Dneska už to vyšlo. Počasí jak malované sotva jsme vyšly z domu.


Metro otevřené, normálně fungovalo.


 Byly jsme tam za chvilku.







 Po Vatikánu pokračujeme dál.





 Nedat si v Římě zmrzlinu, to by byl hřích.



A tentokrát jen okolo cestou domů.