se nakonec vyklubal orkán. A já trpím. Máloco mě rozhodí, ale takovýhle vítr ano. Naštěstí , dle informací z televize, vím, že u nás, to až tak strašné nebylo. Nějaké ulámané větve, Jizera na dvojce. V celkovém měřítku OK. To, že nám zateklo kolem komína není nic proti tomu, co potkalo spoustu ostatních.
Další, takovou malou soukromou , vichřici prožívám sama se sebou.
V úterý jsem měla denní. Ve středu volno. No, volno. Než naženete zameškané dny, dojete kam je třeba, zařídíte, co je třeba, tak je den pryč.
Ve čtvrtek opět denní a v pátek noční.
V sobotu navečer jsem byla hldat Marušku, protože maminka potřebuje taky občas oddechový čas.
A dneska byly holky celý den u nás, protože jim nešel proud. On nešel ráno ani nám, ale byli jsme ti šťastnější, kdo byl připojen v první linii.
Sice člověk nic neudělá, ale je to velká radost, to babičkování. moc si to užívám.
Žádné komentáře:
Okomentovat