Týden pryč

ani nevím jak. Byl slunečný a pěkně podzimní.
Víkend byl pracovní, to už jsem psala. Oba dva dny byly docela poklidné. I tak to bylo únavné. Buď v práci, nebo na cestě. A pokud jsem byla doma, tak jsem vlastně spala.

V neděli oslavila Lucka svoje patnácté narozeniny. 

Vlastně neoslavila, neb jsme to přesunuli o týden později.
 V pondělí se počasí změnilo a začalo pršet.
Nejdřív jen přeháňky, ke konci týdne už to byl vytrvalý déšť.
Taťka sklidil naši úrodu dýní. Dohromady jich bylo přes 50 a vážily přes 150kg. Dobrej plevel.

A aby se to nepletlo, šla jsem večer na noční.To už v práci bylo živěji.

V úterý se trochu prospat a večer jsme šli s mužem do divadla.
Manželský čtyřúhelník. Opět skvělá zábava. Dokonalý relax.
To jsem potřebovala, protže zrovna v úterý to bylo osm let, co umřel táta.
Strašně to letí, ale je to jako včera a bolí to pořád.

Ve středu s Luckou zařídit její první občanku. Milá úřednice, vyřízeno během chvilky. Uf.
Potom opět noční. Tentokrát snad můžu napsat, že to byl tak trochu masakr.
Takže čtvrtek jsem prospala a jela na druhou, vlastně identickou noční. Brrr.
A ještě k tomu venku vítr, který nemám ráda.
V pátek jsem pospala, potom na nákup a hurá chystat odloženou oslavu Lucčiných patnáctin.
Snad se to všechno stihne.