Veteráni

Čtvrtek - denní. Pracuji ve vzálenějším městě. Nikoho tu neznám. Co se nestane ? Osloví mne klientka, že prý se známe. A ono jo. Už je to pět let, co jsme spolu trávily pár hezkých dnů. Vůbec by mne nenapadlo, že ji potkám. Bylo to moc milé, že se sama přihlásila.

Pátek - nešťastný to den. Lucce zarůstá nehet na palci u nohy, trápí jí to už dlouho. A jelikož dnes už zase ordinovala naše nejmilejší paní doktorka, nedalo se nic dělat. Paleček je snad spraven, uvidíme, jak se to bude hojit. Má to ale Lucka smůlu o těch prázdninách.
Nějaký ten nákup, poslat balíček Pétě. Ta se myslím aklimatizovala velmi rychle a má se docela dobře.
Odpoledne každoroční návštěva příbuzných. Milé,leč krátké setkání.
Sobota - dopoledne tradiční akce Veteránem Českým rájem. Jedeme se podívat nedaleko od nás. Jo, to byly časy, žádný FB, žádný internet, žádný spěch a shon.

A večer do práce. Myslím, že teď dlouho, dlouho nebudu psát, neb mám jednu službu za druhou a volno takměř žádné. Jsem zvědavá jak to přežiju.
Rameno docela bolí, v posledních dnech se ozvala i záda. Budu pevně věřit, doufat a dělat vše pro to, abych to zvládla a byla fit.