Sedím tady a dumám, jak příspěvek nazvat. Je to pořád stejné. Strašně to letí, jsem unavená a bolí mě ruka. Navíc tenhle týden jsem hodně v práci. Stručný souhrn.
Pondělí - denní. To znamená, že v šest ráno musím být v práci, domů se dostanu okolo půl osmé. Tentokrát jsem poprosila hodné kolegyně a jela tak, abych stihla divadlo, které začínalo v 19 hodin.
Josef Dvořák - Čochtan vypravuje . Krásné představení, nasmáli jsme se hodně. Klidně bych si to zopakovala.
Maruška má stále teploty, ale dnes po dalším kolečku po doktorech je jasné, že problém je tam, kde já ho viděla už v neděli. Zánět středního ucha.
Úterý - denní. Večer ještě převázat babičce ruku, hojí se dobře.
Středa - volno. Aby toho nebylo málo, dořešit Lucčiny problémy. Místo oběda návštěva cukrárny, zasloužíme si obě. Venku je docela zima, i když krásně svítí sluníčko. Odpoledne na mne padla únava, ufff...
Čtvrtek - denní. Poslední převaz, teda doufám, vypadá to dobře.
Pátek - denní. Cipísek byl na kontrole, hojí se, ale ještě to potrvá.
Sobota - nákupy, úklid, instalace nových matrací.
Dodatek k matracím a jejich poškození během přepravy. Dopravce si hrál na mrtvého brouka a odmítal s námi jednat. Voláno dodavateli, který obratem zaslal za poškozený potah nový a reklamaci si vyřeší sám. Klobouk dolů. V dnešní době velmi milé jednání a paní, která komunikuje na telefonu pro firmu Ostaš patří neskonalé díky.
Marušce je líp, snažíme se všichni pomoct jak to jde. Občasné hlídání, nákup.
Pevně věřím, že ty zítřejší první narozeniny oslavíme.
Žádné komentáře:
Okomentovat