ZUŠ OPEN

Akce základních uměleckých škol . A jelikož máme doma klavíristku a naše město se také účastnilo, byly jsme přímo v centru dění. Tak trochu nešťastně vyšlo počasí. Klavír měl stát na náměstí, v případě nepřízně ( jednu chvíli lilo jako z konve) v kulturáku. Trochu jsme poběhaly, než jsme ho našly. Nakonec spokojenost. Fandit přišla i Jana s Maruškou.

Víkend

byl slunečný a docela klidný.
V sobotu po noční jsem spala. Noční byla, no první a prý moc živá. Zatím nedokážu posoudit, nicméně byla fajn.
Sobotní odpoledne a neděli jsem trávila snahou zvelebit to tady. Moc se nedaří. Ruka zlobí a moc mi toho nedovoluje. Úvahy o budoucnosti mne děsí. Nebudu předbíhat. Uvidíme po vyšetření.
Taťka byl v sobotu odstěhovat Péťu z koleje. Je neuvěřitelné kolik člověk v krátkém časovém úseku nashromáždí věcí.
Janička s Maruškou byly na svatbě Janiny kamarádky. My hlídali Cipíska. Vyzvedávaly si ho tu až dnes navečer a Maruška spala. Takže jsem si ji holku naši ani neužila.

Rychle

Je to pořád stejné, dny plynou táák rychle. Mě dohání únava, bolavá ruka, kdoví co ještě...
Pondělí - denní, dobré složení, zaučuji se s klidem,nebojím se ptát, přijímám dobré rady
Úterý - volno,  je to pořád stejné, dohnat co se dá, jenže ono to s mou rukou moc nejde. Takže se na něco vrhnu s elánem a chutí a za chvíli mne bolest donutí zpomalit, nebo úplně skončit. Navíc Lucii zase nebylo nejlíp, tak to asi budu muset začít řešit. To už není jen tak.
Středa - denní, zase dobrá směna, zase pobírám zkušenosti, přestávám se bát, tedy spíš mne opuští jeden druh strachu, takovéto když musíte něco poprvé a moc se toho bojíte. Strach v pozadí, abych to zvládla a proběhlo to dobře, ten je pořád a pořád tam bude, ale to prý je v pořádku, tak to má být.
Čtvrtek - dopoledne sama se sebou, nic závažného, nic příjemného, leč bylo to třeba. Mám to za sebou a jsem ráda...Splněn další bod.
Odpoledne s Luckou, protože bývalá kolegyně je v práci a pomůže rozumně. Uvidíme, ještě nějaká vyšetření, ale moje úvaha a ta paní doktorky se docela shodují.
Pak už jen spíš odpočinek, je toho nějak moc. A smutné zprávy k tomu. Hodní lidé by neměli být nemocní a odcházek v poměrně mladém věku. Ach jo.
Pátek - kupodivu jsem zase doma, protože dnes první noční. Nákupy, potkávám známé, dozvídám se jak se mají kolegyně z bývalé práce. Není to moc veselé, spíš takový průměr.
Jdu něco dělat, snad to půjde.

Přijela

Kdo ? No Maruška přeci, i s maminkou.
To byla hezká neděle.

Odpoledne jsme se šli projít, málo spala a byla unavená, tak aby mamce vydržela.

Tentokrát to není ani řepka, ani pampelišky, ale všudypřítomný pryskyřník.

 A konečně jsem si vyfotila rododendron. Sázela ho kdysi Janička. Už odkvétá,,,

Docela náročný týden

Tedy pracovně. ono ani na nic moc jiného nezbýval čas.
Po - denní
Út - denní
ST - volno, kdy se snažím nabrat síly a dohnat dny, kdy nejsem doma
Čt - denní, po ní s kolegyní na vyšetření mého zlobivého ramene. Byla tak hodná, že mi to domluvila a ještě jela se mnou. Nedozvěděla jsem se nic dobrého. Budu to muset řešit a vůbec se mi to nelíbí. A aby toho nebylo málo, tak jsem nabourala auto. Ale docela málo a můj nejšikovnější muž mi ho hned večer opravil.
Pá - denní
Tenhle týden jsem v nové práci překročila pomyslný práh a udělala další krok kupředu. Tak nějak jsem tam byla vhozena a ono se to docela povedlo. Doufám, že to takhle půjde dál.
Sobota - chodím tady od ničeho k ničemu, nebo spíš od něčeho k něčemu a pořádně nevím, co dřív. Musím brát ohled na ruku, a tak jsem trochu zoufalá, protože leccos nemůžu, nebo mi to nejde.
A venku navíc po hezkých dnech dneska docela ošklivo a chladno.
Ještěže zítra přijde Maruška.

Za Maruškou

V plánu byla naše neutěšená domácnost, kterou v poslední době dost zanedbávám kvůli docela pernému pracovnímu vytížení.
Dopoledne bylo krásně.
Volala Jana, vzájemně jsme si popřály ke dni matek, a jestli prý nechceme přijet za Maruškou.
No, co myslíte...
Jenže po obědě se přihla bouřka a průtrž mračen. Už to vypadalo, že nikam nepojedeme, ale nakonec jsme Marušku viděli.
Houpačka doma, to je věc.

Když se počasí umoudřilo, zkontrolovali jsme ovečky.

 U dědečka je dobře.

Sestry. Menší starší, větší mladší. Prostřední je v pořádku v ČR.

Tak ještě jednou, všechno nejlepší matko i když spíš vypadáš jak Maruščina starší sestra.

Nakonec to bylo příjemně strávené odpoledne.

Pampelišky

Další neděle. Ani nevím jak se to stalo.
Pondělí - volno, taťka se snaží dosekat. Deštivé počasí nám kazí plány.
Úterý - denní
Středa - opět denní, Lucka se školou v Praze. Exkurze v Muzeu čokolády, spokojenost nejvyšší. Před tím výstava Body the Exhibition. Přiznám se zcela upřímně, že jsem měla strach jak to dá, dala to skvěle. Mám radost.
Čtvrtek - volno a jak jinak, uděláte si plány a všechno je jinak. Dopoledne se známou, máme si pořád co povídat. Pak dlouhý telefonát s bývalou spolužačkou. Odpoledne na mne padla taková únava, že jsem usnula a najednou je večer a všechno, co bylo v plánu je kdesi v nenávratnu.
Tak už jenom akce matrace. To je tak. Naše matrace už dávno přesluhují, tedy dle doporučení odborníků. Je fakt, že už tedy své mají za sebou, ale vyměnit by potřebovaly. Už jen když pomyslím na moje záda a na to, že člověk nemládne a kvalitní spánek dělá divy. A tak jsme se jali s mužem pátrat po tom, co by nám vyhovovalo. Objevili jsme firmu, kde jsou ochotni vám matraci na omezenou dobu zapůjčit aniž by jste si ji museli koupit. Ještěže tak. První na řadu přišla všemi opěvovaná a doporučovaná paměťová pěna. Brečet se mi chtělo, tohle tedy není nic pro mne.
Druhý pokus je taštičková matrace. Paní ve firmě moc ochotná, ale asi si nějak popletla velikost a matrace se nevejde do naší atypické postele. Takže takové malé škatulata hejbejte se. Nejdřív vynést 27 kg vážící matraci do patra do ložnice, pak zase uvést ložnici do původního stavu a matraci do obýváku. Teď spím v obýváku na zemi, jinak to nešlo. Ale musím říct, že tahle volba je o poznání lepší. Alespoň tak jako naše původní stará matrace.
Pátek - zase denní.
Sobota - dopoledne je třeba doplnit zásoby a obstarat domácnost. Odpoledne s kytkou na hrob mamce, měla by 9.5. narozeniny a potom na kafe,taky s kytkou ke Dni matek, k babičce.
A už jsme u těch pampelišek. Má jich na louce za domem tolik, že to z dálky vypadá jako řepkové pole. Naštěstí není.

Naše vitální babička je pořád plná energie a i když ji síly trochu opouštějí, stále má chuť pracovat. Pořád má slepičky a zahrádku. Každý rok toho spoustu zasází a vypěstuje. Dokonce i léčivé bylinky.

Neděle -  ve znamení zkulturnění naší neutěšené domácnosti.
Péťa má za sebou týdenní pobyt na Madeiře a dneska se nám na chvilku vrací do Čech.

A máme květen

Nějak to nestíhám a nepobírám. Najednou je osmého a já ani nevím jak.
Prvního byl svátek a volno. Vzhledem k tomu, že zatím nesměnuji, měla jsem volno.
Přišla Jana s Maruškou. Janička potřebovala něco opravit na autě a tak jsem dostala Maru do kočárku a vyrazila sama. I když bylo chladno a foukal docela vítr, tak se krásně prospala. Bylo hezky.

Krkonoše stále bílé, tentokrát nebyly moc vidět.

Maruška stále v dobré náladě a stále hodná.

 V úterý do práce.Ve středu volno. To pak venčím já a někdy je ještě mlhavo.

Dopoledne kosmetika, odpoledne zubař i s Luckou. Údržba je holt nutná.
Viki s Fíbí se po letech dokonce snesou na jedné lavici.

Čtvrtek a pátek zase denní. Po ránu jsou mlhy. Foto nic moc , ale občas to vypadá, že jedu do bílého moře. Foceno v pět ráno mobilem z auta.

 Některé dny v práci jsou docela v pohodě a já mám pocit, že to zvládám, ale pátek byl docela jiný a já teď vlastně vůbec nevím, jestli na tohle ještě mám. Nechám tomu trochu času uvidíme.
V týdnu přišel nový lívanečník a tak bylo nutné ho vyzkoušet. A jelikož dorazila v sobotu i Janička s Maruškou, byly k obědu lívance. Výroby se chopila Lucka a dařilo se jí.

Maruška měla svoje jídlo, stoluje už jako velká holka.

Po obědě jsem ji šla dát spinkat a ač je zvyklá jenom na maminku, tak se mnou krásně usnula.
Takovéto odpolední sobotní poleženíčko....

A najednou je tu neděle. Taťka začal sekat, ač ho bolí záda, docela mu to jde.
Péťa se nám v pátek v  pořádku vrátila ze Slovinska a  dnes večer odlétá na Madeiru jako delegátka. Po kom to dítě je ? Mám z ní radost velikou.