V úterý ráno jsem jela do nového zaměstnání. Málokdo to chápe. Jedu tam na vlastní náklady, ve svém volném čase. Jenže já prostě chci vědět, do čeho jdu. Pomalu se rozkoukávám, snažím se pochopit systém práce. Snad to půjde. Kolegyně celkem v pohodě.
U Lucky ve škole vyhlásili kloboukový den. Každý žák si musí vyrobit pokrývku hlavy. Lucka sice trochu protestovala, že je to pro malé děti, ale nakonec vyrobila docela hezký klobouček.
Ač venku se probouzí jaro, ptáčkové chodí do krmítka snad víc než v zimě. Vyfotit je nadlidský úkol.
Ve středu šla Lucka do školy jen na dvě hodiny a pak jsme jely na ortodoncii. Pan doktor stále čeká na stálé zuby. Trochu ho to čekání asi nudí, ale musela jsem mu připomenou, že jsem mu to před 10 lety říkala, že to nebude jednoduché. Lucka má čas do prázdnin, pak musí mléčné zuby ven.
Trochu jsme si udělaly radost nějakou tou parádou a cestou domů se stavily na parádě kterou umí jen příroroda. No ano, nebudu vás napínat, zase bledule. Jiná lokalita. Je jich tam sposta podél dlouhého potoka. My zastavily jen na jednom úseku.
Už u bledulek nebylo Lucce moc dobře. Asi nějaká virozka. Tak zůstala doma ze školy.
Ve čtvrtek jsem zase jela do práce na zkušenou a cestou domů jsem se zastavila u známé. Od léta má holčičku a já ji viděla jednou jako maličké miminko.
Pobyla jsem si, popovídala, bylo to moc fajn.
Žádné komentáře:
Okomentovat