Další neděle

za námi. Ani nevím, co napsat. Pořád se něco děje.
Nevím jestli je to pozitivní, ale už asi vím z čeho pramení moje strááášná únava. Výsledky z laborky leccos odhalily. Teď ještě vyjádření odborníka...
Pondělí - noční. Den před tím vždycky uběhne strašně rychle. A k tomu ta únava.
Úterý - po noční se vyspat. Tentokrát méně. Janička má rehabilitaci a nemá hlídání. A to já zase ráda. S Maruškou si rozumíme. Po škole za námi přišla i Lucka, která přinesla vysvědčení. Tři dvojky v osmé třídě si myslím je krásný výsledek. Nakonec dorazil i děda. Bylo nás v té malé garsonce hodně.
K večeři pizza, za odměnu.

Středa - denní. Docela to šlo. Občas mne chytne touha vyzkoušet něco nového.
I koupila jsem si " zdravou " rýžovo-pohankovou kaši. Bezlepkovou, přesto s lepkem. Tak nevím....

Čtvrtek - rehabilitaci mám já i Jana. Jedu první, Jana za mnou s Maruškou. Ta usíná v autě. Jen ji přehodíme z auta do auta. Já odjíždím domů, trochu delší cestou, aby se Maru prospala. Doma baštíme a bavíme se.

Pak rychle na provozní schůzi do práce. Vyhlídky nejasné. Domů se vracím pozdě odpoledne.
Lucce, která zůstala ráno doma, neb jí nebylo ráno dobře, je líp. Tak aspoň něco pozitivního.
Pátek - další denní. Tentokrát trochu chaos a zmatek. Ale to k mojí práci patří.
Letošní zima je prostě zima. Chodí k nám i návštěvy, ale moc si nepopovídáme. Takhle na nás holky koukají do okna do kuchyně. Seno jsme jim dali a oni potvůrky okusují stromky. Asi jsou lepší.

 Sobota - Péťa se v týdnu vrátila z Bruselu a myslela, že na víkend nepřijede. Nakonec jí to vyšlo. A tak v sobotu na oběd dorazila i Jana s rodinou. Mám ráda, když jsme všichni pohromadě.
Viki měla potřebu se pochovat....

Marušku z kontroluje a víc si ji nevšímá. Což je dobře. Měli jsme trochu strach, jak se k sobě holky budou mít, neb Viki moc nemusí malé děti. Ale tady to funguje dobře.

Po obědě jsme dostali Marušku do kočárku a šli se s ní s dědou projít. Spala celou cestu. A pak už jen  káva a ochutnávka pralinek, které přivezla Péťa a hurá na noční.
Neděle - spát, spát, spát. Ach ta únava. Ale tak nějak je mi líp, když vím proč.