Chumelí se, chumelí...

A to proto, protože mám v neděli auto přezuté na letní gumy...
A dneska jsem chtěla mýt okno. 

Tak kterou ?

Jednu bude mít Janička, jedna zůstane u nás :)

Nebesa jdou dát kamkoli, třeba i do skříně.

Oslava

rodinná ?
Ale ne, to my nemáme moc rádi. Ale příležitost vytáhnout babi k nám na oběd.
Uvařila jsem oběd, Janička upekla dort, sama se nabídla.
Tentokrát se jí nedařilo jak by chtěla, ale já si myslím, že výsledek je vynikající.

A hlavně byl strašně dobrý.

No a po jídle je nutné se provětrat, tedy alespoň ta zvířátka...
Viki musí být pod dozorem, neb by zdrhla raz dva. Užívá si té energie, kterou znovu má.

A Cipísek , ten je poslušný a bez talířku nedá ani ránu.

Příjemně strávený den. Babi spokojená. Péťa nám chyběla, ale je daleko, tak aspoň, že existují soc. sítě a může být s námi virtuálně.
Navečer Janička odjela na ještě jednu oslavu narozenin.
A neděle, neděla ta byla ve znamení přebírání, třídění a likvidování. Jednou to muselo přijít.
Co já našla pokladů, co jsem si mysleal, že jsou ztracené.......

Čas je neúprosný

a letí si svým tempem. Takže zase budu vzpomínat co, kdy, kde a jak.
Pondělí 18.4. bylo lehce časově náročné. Nejdřv jsem jela objednat dorty a chlebíčky, uf stihla jsem to...
Procházka s Viki, kdy počasí bylo o trochu lepší než předešlý den.

Odvézt věci na charitu (nechápu, kde se to u nás pořád bere).
Vyzvednout Lucku a hurá na rovnátka. V ordinaci jsme byly asi minutu a kontrola za rok. Holt asi nejsme nyní dost lukrativní (Lucce rostou zuby velmi,velmi pomalu), tak jakápak péče, že jo.
Takže kvůli 1 minutě - uvolňování ze školy, ztráta času, najeto spousta kilometrů. Ale člověk je nakonec rád, že má nějakýho doktora.
Pak už jenom nějaký nákup, trochu něco doma a na noční. Ta byla v pohodě, jen jsme se s kolegyní nějak nemohly nastartovat a tak to šlo pomaleji, ale zase úpně v klidu. Dokonce jsme pomuchlaly syna jednoho kolegy.
V úterý 19.4. jsem odvezla Lucku a zase honem pro dorty a chlebíčky. Pak do postele.
Odpoledne další nepříjemnost. Rodičovské schůzky. Po minulém týdnu, kdy proběhla mimořádná schůzka jsem očekávala rozhodnutí. A světe div se , ono je. A dost tvrdé, taky sporné, ale asi těžko někdo rozhodne zcela spravedlivě. Všechna řešení mají svoje pro a proti. A rozhodla školská komise.
Po ofiko schůzkách jsem se ještě zdržela a diskutovala nejen nad současnou situací se zasvěcenou osobou. Už kvůli ní doufám, že je to uzavřené a bude alespoň částačně klid.
Můj muž nezapomněl ( on nezapomíná nikdy) a s jednodenním předstihem jsem dostala narozeninovou kytku. Děkuji.

Ve středu 20.4. jsem měla denní. Dorty i chlebíčky chutnali a i narozeniny se dají docela příjemně strávit v práci.
Zato doma se děli věci. K Janě se při ranním venčení přidal pes. No a naše Jana ho nenechala na pospas osudu. Vzala ho domů, zavolala městskou policii. Ta jí řekla, že to není její starost ať psa klidně vypustí. Tak ho dovezla k nám, do prázdného kotce, zašla s ním na veterinu (čip ani tetovámí neměl), vyfotila a dala na FB. Díky tomu se do večera našel majitel a pes je zase doma. Já jsem vše řešila po telefonu z práce. Tak trochu to málem byl můj narozeninový dárek, který jsem viděla jen na fotkách :) S Viki v pohodě, Cipískovi se moc nelíbil :)

Ve čtvrtek 21.4. jsem se šla ráno s Viki projít ( snžím se denně, ale někdy to prostě nejde).
Počasí bylo nádherné, jen chladno.

Viki je v kondici, srst má už zase všude, mám z ní radost.

Potom jsem zajela s kolegyní na preventivní prohlídku, bez které nemohu pracovat. Prý jsem OK.
V poledne jsem vyzvedla Lucku ze školy a Janičku doma a jelo se na výlet. Za neteří a prasynovcem.
Dlouho jsme se neviděly, ale bylo to hrozně moc fajn odpoledne.

Nálada pořád veselá...

 Cestou zpátky jsme se stavily ještě nakoupit. Moc prima den to byl.
V pátek 22.4. hned ráno jsem si nakoupila a vlastně celé dopoledne zase provařila.
Odpoledne jsme byli s taťkou v nemocnici za známým. Chytil nějakou divnou infekci a myslím, že měl docela namále. Docela jsem té návštěvy bále, ale vypadá to, že ještě dostal šanci a vše bude zase dobré. Cestou domů jsme se na chvilku stavili podívat jestli už kvetou višňové sady. Nekvetou, ale bylo to hezké zpestření dne.

Višně nekvetou, ale borůvky ano.

Navečer jsem měla jít do hospody loučit se s jednou kolegyní a dokonce jsem měla zamluvené lístky do kina. Ale bohužel se mi zase udělalo blbě a nikam jsem nešla. Potřebuju být aspoň trochu fit na sobotu. Tak snad to vyjde.

Vyvětrat

se, jsem se dneska chtěla. Ale počasí nějak nepřeje.

 Tak jen na chvilku s Viki. Kupodivu jí nevadilo, že prší.

 A konečně už i u nás to vypadá na jaro :)

A jinak celý den rovnám, přerovnávám, třídím, peru........Ale nebaví mě to jako. 

Akce komín

Ne, nedočtete se tady, že nám spadl komín, ani že stavíme nový.
To je spíš taková připomínka pro mne, pro dnešní den.
Ale vrátím se tam, kde jsem přestala.
Úterý - rodičáky, no nevím jestli tohle má nějaký význam. Rodiče provinilců nedorazí, nebo to otáčí a zlehčují, musela jsem odejít dřív do práce. Taky jeden provinilec s matkou. Pak se snad děti rozpovídaly.....
Uvidíme , zda opatření odsouhlasená budou už konečně dotažena do konce.
Péťa odevzdala diplomovou práci, má výbornou, teď už jenom obhájit. Je to naše šikulka, tedy samozřejmě nejen ona. Janička byla na kontrole a miminko je naprosto v pořádku, už váží 1800g, máme velkou radost. Lucka se dala do pečení a dost jí to jde.  
Noční pohodová.
Středa - pospat a odpoledne na školení, bez kterého nemůžu pracovat. Každý rok stejné, každý rok nutné, nudné. Popřát nejlepší kolegyni v práci, což se zrovna moc nepovedlo, protože byla zvolena nevhodná chvíle. No nic, příště snad lépe.  Nakonec návštěva restauračního zařízení za účelem stmelení kolektivu. Tmelíme dost často :)
Čtvrtek - ranní procházka a následné koupání Viki. Ne, že by se zmazala, ale kvůli udržení alespoň trochu zdravé kůže nutnost. Taky nutnost vyprat všechny pelechy. Z ložnice, z obýváku, z kuchyně, z klece...ufff. Ale srst ji roste pěkná hustá :)
V poledne Péťa odjela zase do ciziny. Tentokrát do Anglie za kamarádkou.
Lucka odpoledne na klavír a já na rychlou schůzku se známou. Poučné to bylo, zábavné to bylo, ráda jsem ji viděla.
Ale večer mi zase bylo blbě, ne teda tolik, ale bylo.
Pátek - denní. S kolegyní, které jsem se před dvěma lety docela obávala. A jak jsme se v práci nasmály. Večer jsem vařila na sobotu a neděli. Buřt guláš a nějak jsem to předimenzovala a skoro mi nestačil hrnec.
Dneska ráno jsme tedy vyrazili s mužem (tímto mu moc a moc děkuju, že stojí při mě a nenechává mě v tom samotnou) na akci komín. Nejdřív jsem se toho dost bála, ale konečné zjištění bylo úsměvné. Měla jsem možnost vidět "můj" problém jinýma očima (přítomna další osoba) a potvrdila jsem si, že já to vidím objektivně a chyba není na našem přijímači. Povinnost splněna a my mohli s mužem zajet za babi. Oběd jsem měla s sebou, kafíčko taky bylo.
Lucka byla chvíli sama doma a pak za ní přijela Janička, která na nás počkala než jsme přijeli od babičky.
Nakonec to byl prima den.
Taťko, Jani, Péťo, Lucko (řazeno dle věku :) ) mám vás všechny moc ráda, jsem ráda, že vás mám a že jste tací jací jste.
PS: příbuzný si člověk nevybírá

Za kulturou

Víkend strávený v práci. Péťa taky pracovala. Boj o auto, nakonec jsme to pořešili.
Se mnou se obětoval taťka. Děkuju, že jsem nemusela v dešti šlapat pěšky.
V neděli večer se opakoval stav z března, kdy mi bylo zle, ale fakt zle. Uff...Zase jsem to ustála doma, ale je to divný. Musím přijít na spouštěč.
Pondělí dopoledne jak po velké opici.
Janička s Péťou byly za babičkou.
Večer hurá za kulturou.
Králova řeč

Foto vypůjčeno ze stránek divadla.
Bylo to skvělé, ale bylo to dlouhé....

Dnes ranní procházka s Viki, ještěže tak, už je zase ošklivo.
Odpoledne mimořádné rodičáky ve škole. Stále na stejné téma - nevhodné chování žáků, šikana ve třídě. Fakt mě to nebaví....
Večer mám noční.
Dneska je to devět let, co odešla máma. Těžké je to pořád.
Pořád chybí. Kdyby to šlo, aspoň někdy pár slov....

Abych nezapomněla

Středa - kupodivu ještě volno, ale dnešek výměnou za konec měsíce.
              Lucka do školy, Péťa ke kytičkám, já k Janičce. Předsíňka vygruntována...
              Na oběd s těhulkou, na palačinku. Odpoledne výměna stráží, taťka smontoval postel.
              Já se pro změnu zabavila prádlem a podobnými záležitostmi.
              Jo a Viki začíná růst nová srst :)
Čtvrtek - hnedle po ránu na prochajdu s Viki.

Dohnat, co jsem doma zameškala v posledních dnech a hurá na seminář.
Celoživotní vzdělávání je nutné. A ze semináře na noční. Docela pohoda.
Péťa na výletě s kamarádkou, Lucka sama na klavír. Bolí jí záda. Rada rodičů tentokrát beze  mě. Všechno se stihnout nedá.
Pátek -  dopoledne pospat. Nákup.
             Narozeninový dárek -  třeba o něm taky někdy. Děkuju všem zúčastněným.
             Rodinná večeře. Asi naposledy v tomhle počtu. Dobré to bylo.
          

A po návratu domů....

Fotky nic moc, mobil není foťák, ten zůstal doma :)

Bledule

Další volný den, ani nevím, čím jsem si to zasloužila.
(Takový je rozpis, brzy budu v práci skoro pořád :) )
Péťa jela do školy kvůli diplomce...
Venku krásně a já nevěděla co dřív.....Tu sem, tu tam a najednou odpoledne a já musela odjet.
Nechtělo se mi, některé věci se ale řešit musí.
Nakonec to nebylo tak hrozné a zase se ukázalo, že jsem (jsme s mužem) měli pravdu, jenže to se raději nevyslovuje.
Moje malá neteřinka, co mne vlastně nezná a já ji...

Cestou zpátky domů jsem měla chvilku času. Nedalo mi to a stavila jsem se kouknout, jestli bledulky dovykvetly. Byla jsem tam asi před třemi týdny .
Nezklamaly, vykvetly.
Jezdím sem už pět let.. Fotky budou asi stejné jako předchozí roky, ale stejně je sem dám :) 
Cestou za bílou krásou...

 Jsou prostě všude.

A mezitím taťka smontoval Janičce novou skříň. Spokojenost na všech stranách.
Vypadá to docela dobře.