čtvrtek 17. listopadu 2016

Naposled

jsem končila slovy, jak bude zítra ?
Tak dneska bylo hezky.


A teď nemluvím o počasí.
K obědu kuře ala husa, dva druhy knedlíků. Dobrota.
Po obědě milá návštěva, no návštěva....Však tu jsou doma.


Taťka musel odjet, tak jsem s kočárkem vyrazila sama. Krátká procházka pomalým tempem.
Kočárek je starý minimálně 25 let. Potah jsem kdysi šila sama, protože originál se mi nelíbil a byl docela sepraný. A jak jsme rádi, že ho máme.


Protože holky buď přijedou autem, nebo přijdou pěšky :)


 PS: Druhá čepička je taky malá.

4 komentáře:

  1. moc ráda Vás čtu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, jen mě mrzí, že jste anonymní :) Co třeba se odtajnit na iva.dan zavináč seznam.cz

      Vymazat
  2. to konstatování o čepičce mně rozesmálo. Nejlíp se plete, když se to průběžně zkouší. Já měla první dceru opletenou hodně, pletla mamka, pletla jsem i já. Druhá dcera měla od malinka ekzém, takže jsem jí pletené věci vůbec nedávala a všeho se zbavila. teď by se to možná hodilo, měla bych retro vnučku :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jitko, já si tu první odzkoušela, myslela jsem, že jsem přidala dostatečně, bohužel :)Nevadí, třeba další pokus vyjde :)

      Vymazat