Barvy podzimu

 Rehabilitace probíhá zatím úspěšně. Měla jsem velké štěstí na fyzioterapeutku, které jde opravdu o to, aby se člověk dal dohromady. Včera jsme probraly strašně moc věcí. Jaké boty ano, jaké ne. Jaký pohyb ano, co nevadí, co nedělat. Na co si můžu doma troufnout a čeho se mám vyvarovat. Já se ptám, ona odpovídá. Jasně, srozumitelně. I se při tom zasmějeme.
Moje záda se dnes taky smějí. Modro zeleno žlutě. Ale taky velkou úlevu pociťuji.
Chůze, obzvláště s kočárkem v klidném, rovném terénu doporučena.
Tak si užívám toho letošního podzimu.
Po měsíci doma se i počasí umoudřilo a není v té naší kotlině jen mlha.

 Jsem v dobré společnosti...

Byla to nádhera. Průměrná rychlost 1 km/hod. Jindy bych byla naštvaná, dneska jsem šťastná a naprosto spokojená, že jsem to zvládla.
Zcela upřímně dodávám, že mě to zmohlo. Ale strašně mi to pomohlo a dodalo energii.