úterý 30. srpna 2016

A máme tady

úterý a já se nestačím divit jak ten čas letí.
Pátek volný, ale jak se to vezme. Tuhleto, támhleto, nákup, prádlo atakdále.
Dopoledne přivezla Jana Cipíska na hlídání.
Odpoledne každoroční letní pracovní posezení u jedné z kolegyněk.
Pohodová akcička, sešlo se nás docela dost.
Sobota den, jakž takž.
Neděle den, o trochu lepší. Večer k rybníčku se vykoupat, taťka pojezdit s lodičkou. Prima zakončení dne.
Pondělí dopoledne takový rychlo výlet k Rumcajsovi.




 Odpoledne dorazila Janička s Maruškou. Přišly si pro Cipíska. Ten byl rád.
Ani jsem si nestihla Marušku vyfotit jak nám krásně roste a už jsem mazala do práce na noční.
Ta byla docela klidná.
Dneska odpoledne jsme s Luckou vyrazily na nějaké nutné nákupy. Uff, ještěže jsme si daly zmrzku. Jinak nevím, jak by to dopadlo.
Taťka byl u babči zkrátit plot ze smrčků a Péťa odjela do Prahy.

čtvrtek 25. srpna 2016

A už zase žiju

v pracovním procesu, tudíž nestíhám zapisovat. Po tolika volných dnech dvě denní. Uff, uff. A ještě takové vydařené, rychlé a výživné. Po obou jsem padla sotva jsem přišla domů.
Ta druhá mne trochu mrzela, protože holky z práce jely "vodu". Sice jen kousek tady u nás nedaleko, ale prostě mne to mrzelo. Snad bude repete.
Taky u nás byl na prázdninách Cipísek.
Ve středu jsem byla nucena (předem objednána) navštívit zdravotnické zařízení v nedalekém městě.
Výsledky budou za cca 10-14 dnů. Pevně věřím, že vše bude OK a byla to jen formalita.
Jelikož jsem přišla na řadu docela včas, stihla jsem si ještě před noční užít Marušku,


která se na nás přišla podívat s maminkou a Cipískem.
Maruška si už s námi povídá a dost se nám směje.
Alespoň někdo, Janička je smutná, protože se v jejím blízkém okolí odehrála tragická událost.
Vzácná chvilka, kdy si schrupla :)


A potom už jsem šla na noční. Opět jedna taková výživná.
K obědu mi Lucka uvařila krupicovou kaši, mimochodem výbornou.
A teď doháním, co jsem přes dovolenou odkládala.
Taťka s Luckou jel k babče posekat a venku začíná peklíčko. Doufám, že to nebude dlouho trvat a nějak to přežiju. Obzvlášť, když mám chodit do práce.

neděle 21. srpna 2016

Dovolená skončila

V neděli jsme ještě zajely s Luckou do LBC na nákupy. Lucka nenakupuje ráda. Měly jsme stanovený termín, vyšlo to naprosto skvěle, protože pršelo. A ani nevadilo, že bere ATB. Slunce, teplo a fyzická námaha nehrozily. Nakonec to nebylo až tak hrozné a dokonce se nám podařilo nakoupit docela dobře. Užily jsme si spolu pěkné odpoledne.
Některé obchody jsou za trest, některé za odměnu. Třeba ty se zvířátky.



A aby taťkovi nebylo líto, že jsme měly kafíčko a zákusek, tak jsme mu koupily domů taky něco dobrého.


 Musím konstatovat, že letošní srpnová dovolená byla lepší, než ta loňská. Vloni byla tropická vedra a jen přežívala. Letos jsem toho stihla podstatně víc. I když díky Lucčině nemoci to taky nebylo ono.
A asi nejvíc mě mrzelo, že taťka musel do práce. No, co se dá dělat.

sobota 20. srpna 2016

Seno usušeno

i když ráno to vypadalo, že ona studená mokrá fronta dorazila mnohem dřív. Nakonec se to ale vybralo a seno jsme dosušili. To se bude Žofka mít :)
Nevím, co se dělo, ale vrtule nám proletěla kousek nad domem. Dokonce víckrát.


 Počasí se mění, je teplo, zítra asi zima, déšť. A já se divím, že jsem taková nijaká. Vždyť já přeci tohle blbě snáším.
To ale neznamená, že jsme navečer nemohli vyrazit za kulturou.
Na Pantheonu na Malé Skále dnes v podvečer hrála skupina Sousedi. Zpočátku měli nějaký technický problém, a tak jsem si stihla prolézt celý skalní hrad.
Vyhlídky jsou tu úžasné.


Některé scenerie v zapadajícím slunci taky.


Cesta je místy trochu náročná.


Jindy je touhle dobou dávno zavřeno.


Suché skály.


Až navrcholku...

 A pohled ke Krakonošovu...


  A když jsem se vrátila, začínali hrát první písničku.


Dobře jim to hrálo.


A vydrželi jsme do noci...


A vydrželi bychom i dýl, ale Lucka zůstala sama doma...



pátek 19. srpna 2016

Léto

je konečně tady. Po včerejšku vypadám jak spařené prasátko, nejvís to odnesly uši. Jana pronesla něco v tom smyslu - jak je stará, tak je blbá - a měla pravdu. Na opalovák jsem vzpomněla až cestou po horách. Tak si teď trpím. Ven skoro nevycházím a pokud ano, tak jsem zamotaná v šátku.

Ráno s Luckou na ORL, vyfasovala ATB. Ach jo.
Potkaly jsme Janu, Maruška na umělém mlíku krásně přibrala. Nevím jestli hurá, nebo ach jo.
Jednoznačně rozdává úsměvy a vypadá spokojeně.
Spát ale nechtěla, a tak když mi Lucka volala, že je oběd hotov, ač nerada musela jsem domů.
Mimochodem těstoviny se smetanou, špenátem a kuřecím masem. Výborná dobrota.
Vypustili jsme bazén. 


Sušíme seno, pro Žofii - morče. Snad jí na zimu bude stačit.


Vyprali jsme sporťák a fusak. Trochu obava, ale šlo to krásně.


Navečer se mi zachtělo plavat.
Já plavu,


taťka po letech oprášil lodičku a kupodivu jezdí.




 

 Po návratu domů seno shrabáno, zítra snad uklidíme.


 A nakonec jeden krasavec, že by pro štěstí ???



čtvrtek 18. srpna 2016

Krkonoše

Bylo tam krásně, byla jsem sama. Vůbec nevím, jak mám vybrat jen pár fotek.
Ze Zlatého návrší k Růženčině zahrádce přes Harrachovy kameny


 Hořec


K rozcestí Učtyř pánů


Violík a Sněžné jámy


K prameni Labe


Pramen Labe


Violík


A ještě jednou s vřesem


A nakonec od Sněžných jam


Všudypřítomný vřes


Sněžné jámy



A zase vřes


K Vysokému kolu

 Pod Vysokým kolem


V dálce Sněžka


Od Vysokého kola, v pozadí Sněžné jámy


a pohled na druhou stranu


 A zase hořec


Nad Martinovkou


Martinovka


A jdeme dál


Nad Labskou boudou


Pro změnu vřes


Labe


Labský vodopád


Pohled od Labské boudy ke Sněžným jamám


a na druhou stranu - Labský důl


A nečekaně hořec


 a ještě jednou s Labským dolem

 Pančavský vodopád


 a jeho přítok


Na Zlaté návrší


A ještě poslední pohled na tu nádheru


Táta v práci, Lucka doma, Péťa na týden odjela. A já se kochala a kochala a kochala. 
Ušla jsem asi 14 km, na Sněžných jamách jsem byla v teplé bundě a v čepici, na Zlaté návrší jsem došla v tričku s krátkým rukávem. Mám spálené uši a obličej, ale jsem maximálně spokojená.
Domů se mi tedy vůbec nechtělo. Tak zase snad někdy příště.