Péťa si přebukovala letenku, domluvila se s kamarádkou a najednou se odpoledne, když jsem se probudila po noční objevila doma.
Krásný šok. Po chvíli přijela i Janička s Cipískem.
Měla jsem je doma úplně všechny. Krásné odpoledne.
sobota 31. ledna 2015
Velké překvapení
nás čekalo dneska odpoledne.
Péťa si přebukovala letenku, domluvila se s kamarádkou a najednou se odpoledne, když jsem se probudila po noční objevila doma.
Krásný šok. Po chvíli přijela i Janička s Cipískem.
Měla jsem je doma úplně všechny. Krásné odpoledne.
Péťa si přebukovala letenku, domluvila se s kamarádkou a najednou se odpoledne, když jsem se probudila po noční objevila doma.
Krásný šok. Po chvíli přijela i Janička s Cipískem.
Měla jsem je doma úplně všechny. Krásné odpoledne.
pátek 30. ledna 2015
Trocha fotek
které jsem nějak nestíhala vkládat a zjistila jsem, že bych dost vracela v čase.
TAkhel vypadala kytka, co jsem dostala k 26 tému výročí společného soužití.
A takhle vypadala po pár dnech.
Revitalizace zeleně v našem městě. Tady to nevypadá, ale nějak to nechápu. Kácí se a vyřezává všechno, co má něco se zelezou společného. A přitom v odborné literatuře se píše toto: Revitalizace (z lat. re-, znovu a vitalis, životný, životaschopný) znamená obnovení a oživení.
Tady na té fotce by to snad odpovídalo, ale jinde....
Takovéhle pohledy se mi občas naskytnou když jdu spát.
Chlupaté holky venku moc být nechtějí a vzorně čekají u dveří. Tak honem už otevři, je nám zima.
Popravdě se jim někdy nedivím. To když i na nás dolehne zimní království.
To pak den prozáří jedině tři sluníčka.
Anebo je taky možnost se zabavit tím bílým nadělením a postavit si kamaráda většího, než jsme my.
Takže jak vidíte, není všechno úplně tak špatné. I světlé chvilky máme. Ještěže tak.
TAkhel vypadala kytka, co jsem dostala k 26 tému výročí společného soužití.
A takhle vypadala po pár dnech.
Revitalizace zeleně v našem městě. Tady to nevypadá, ale nějak to nechápu. Kácí se a vyřezává všechno, co má něco se zelezou společného. A přitom v odborné literatuře se píše toto: Revitalizace (z lat. re-, znovu a vitalis, životný, životaschopný) znamená obnovení a oživení.
Tady na té fotce by to snad odpovídalo, ale jinde....
Takovéhle pohledy se mi občas naskytnou když jdu spát.
Chlupaté holky venku moc být nechtějí a vzorně čekají u dveří. Tak honem už otevři, je nám zima.
Popravdě se jim někdy nedivím. To když i na nás dolehne zimní království.
To pak den prozáří jedině tři sluníčka.
Anebo je taky možnost se zabavit tím bílým nadělením a postavit si kamaráda většího, než jsme my.
Takže jak vidíte, není všechno úplně tak špatné. I světlé chvilky máme. Ještěže tak.
čtvrtek 29. ledna 2015
Ani nevím,
jestli mne ten blog ještě baví. Nějak cítím povinnost sem psát, ale kolikrát je to fakt z donucení.
Je to asi jako se mnou v posledních dnech. Já vím, že jsem onehdá slibovala, že si nebudu stěžovat, protože vlastně nemám na co, ale víte jak to je. Stokrát nic umořilo ....
Už je zase pátek, poslední zápis v sobotu. Ne, že by se tady nic nedělo, ale fakt jsem nějaká unavená.
Neděli jsme trávili doma, Lucce nebylo nejlíp. K babi jel jen taťka, to abychom jí tam nepřivlekli ještě nějakou virosu.
V pondělí zůstala Lucka ještě taky doma, protože jsem byla před noční. K babi přijel švagr se ženou, takže je o ní postaráno. Alespoň prozatím.
V úterý jsem Lucku po noční do školy odvezla, neb jsme usoudili, že tam budou určitě i víc nastydlé děti. Bylo to v pohodě, i na keramiku šla.
Ve středu jsem měla denní. Tak trochu katastrofický den. Lucce relativně dobře, taťka ji odvezl do školy. Vtom volala Jana, které den před tím trhali moudrák, že od včera pořád krvácí.
No to jste neviděli. Během pár sekund pusa plná krve a pořád a pořád a takhle jí to lilo celou noc. První pomoc u mne v práci nezabrala, tak honem na zubní. Chuděra má tři stehy, dostala nějakou injekci, ale snad to bude dobrý. Ale vypadalo to dost děsivě. I to dospělé dítě vypadalo dost děsivě. Úplně vyřízená, bílá jako stěna....
Další katastrofa proběhla odpoledne doma, kdy Viki sežrala Lucce první uháčkovanou dečku (chtěla jsem ji nafotit a hodit sem o tom článek jak mám šikovné dítě). Vůbec nechápu, proč to ta potvora chlupatá udělala.
Ve čtvrtek ráno jsem šla na rehabilitaci. Jako dobrý, jsou tam hodný, moc se snaží, ale proč mi sakra nic nepomáhá. Přišla jsem domů a ta hnáta mě tak bolela, že si jako na chvíli lehnu. A ejhle hnedle bylo poledne. Tak jsem rychle vstala a jela pro Lucku, abych ji odvezla na klavír.
Po klavíru následovala palačinka, neb odměna úžasné vysvědčení musí být.
A hurá začínají prázdniny. Ale letos to vidím dost bledě. Noha bolí,babi ruku zlomenou...Uvidíme, co nám ten týden přinese.
Fotky možná někdy nějaké doplním :)
Je to asi jako se mnou v posledních dnech. Já vím, že jsem onehdá slibovala, že si nebudu stěžovat, protože vlastně nemám na co, ale víte jak to je. Stokrát nic umořilo ....
Už je zase pátek, poslední zápis v sobotu. Ne, že by se tady nic nedělo, ale fakt jsem nějaká unavená.
Neděli jsme trávili doma, Lucce nebylo nejlíp. K babi jel jen taťka, to abychom jí tam nepřivlekli ještě nějakou virosu.
V pondělí zůstala Lucka ještě taky doma, protože jsem byla před noční. K babi přijel švagr se ženou, takže je o ní postaráno. Alespoň prozatím.
V úterý jsem Lucku po noční do školy odvezla, neb jsme usoudili, že tam budou určitě i víc nastydlé děti. Bylo to v pohodě, i na keramiku šla.
Ve středu jsem měla denní. Tak trochu katastrofický den. Lucce relativně dobře, taťka ji odvezl do školy. Vtom volala Jana, které den před tím trhali moudrák, že od včera pořád krvácí.
No to jste neviděli. Během pár sekund pusa plná krve a pořád a pořád a takhle jí to lilo celou noc. První pomoc u mne v práci nezabrala, tak honem na zubní. Chuděra má tři stehy, dostala nějakou injekci, ale snad to bude dobrý. Ale vypadalo to dost děsivě. I to dospělé dítě vypadalo dost děsivě. Úplně vyřízená, bílá jako stěna....
Další katastrofa proběhla odpoledne doma, kdy Viki sežrala Lucce první uháčkovanou dečku (chtěla jsem ji nafotit a hodit sem o tom článek jak mám šikovné dítě). Vůbec nechápu, proč to ta potvora chlupatá udělala.
Ve čtvrtek ráno jsem šla na rehabilitaci. Jako dobrý, jsou tam hodný, moc se snaží, ale proč mi sakra nic nepomáhá. Přišla jsem domů a ta hnáta mě tak bolela, že si jako na chvíli lehnu. A ejhle hnedle bylo poledne. Tak jsem rychle vstala a jela pro Lucku, abych ji odvezla na klavír.
Po klavíru následovala palačinka, neb odměna úžasné vysvědčení musí být.
A hurá začínají prázdniny. Ale letos to vidím dost bledě. Noha bolí,babi ruku zlomenou...Uvidíme, co nám ten týden přinese.
Fotky možná někdy nějaké doplním :)
sobota 24. ledna 2015
Ve středu
to bylo dost podobné úterku.
Lucka do školy. Já k babi.Ruka bolí a je fialová, ale neotéká, tak snad...
Lucka na hudebku, já do práce na noční. K mému překvapení nejmilejší kolegyně.
Ve čtvrtek pospím, s Luckou na hudebku. K babi tentokrát taťka rovnou z práce.
A moje noha, potvora, bolí a bolí. Péťa má hotovo a jela ci ještě na výlet. Na Kypr.
Přeju jí to, ale taky trochu závidím.
Pátek. Denní. Ale jo, šlo to, i legrace byla. Jen ta energie schází.
O babi se postarali jiní. Díky za to. Netěší mne, že se starají cizí, ale jsem za to ráda.
Po návratu z práce se Lucka ptá - budeš se s námi koukat na film.
Já - no to víš že budu. Viděla jsem asi 15 minut :).
Sobota - dospávám (někde tu energii musím sehnat). Po obědě jedeme k babi.
Myslím, že konečně pochopila, že jí něco je a holt to nepůjde tak rychle jak si představovala.
Ale lepší se to, to jo.
Janička byla na lyžích.
Péťa se má na Kypru dobře.
Závidím jim sluníčko.
Lucce není úplně dobře. Uvidíme.
A noha bolí a bolí.
Lucka do školy. Já k babi.Ruka bolí a je fialová, ale neotéká, tak snad...
Lucka na hudebku, já do práce na noční. K mému překvapení nejmilejší kolegyně.
Ve čtvrtek pospím, s Luckou na hudebku. K babi tentokrát taťka rovnou z práce.
A moje noha, potvora, bolí a bolí. Péťa má hotovo a jela ci ještě na výlet. Na Kypr.
Přeju jí to, ale taky trochu závidím.
Pátek. Denní. Ale jo, šlo to, i legrace byla. Jen ta energie schází.
O babi se postarali jiní. Díky za to. Netěší mne, že se starají cizí, ale jsem za to ráda.
Po návratu z práce se Lucka ptá - budeš se s námi koukat na film.
Já - no to víš že budu. Viděla jsem asi 15 minut :).
Sobota - dospávám (někde tu energii musím sehnat). Po obědě jedeme k babi.
Myslím, že konečně pochopila, že jí něco je a holt to nepůjde tak rychle jak si představovala.
Ale lepší se to, to jo.
Janička byla na lyžích.
Péťa se má na Kypru dobře.
Závidím jim sluníčko.
Lucce není úplně dobře. Uvidíme.
A noha bolí a bolí.
úterý 20. ledna 2015
Stručně
Pátek - už si ani nevzpomínám, že nějaký byl
Sobota - denní, naprosto vyčerpávající, taťka spravoval Janě auto, tak tu měli i Cipíska a bylo veselo
Neděle - dospávám a nabírám energii, moc se mi to nedaří
budu prateta
noční, taková dost výživná ( v poslední době všechny směny)
Pondělí - dopoledne spím po noční, potom káva s milou známou EB
honem domů za Luckou, jenže babi upadla, takže jedeme do nemocnice
Ruka je zlomená
Úterý - nákupy, navařit , za babi, pomoct, domů
A už jsem zase vyšťavená. Skřípnutý nerv to nechce vzdát a noha bolí.
Péťa má v cizině splněno. Tak alespoň nějaká pozitivní zpráva.
Pokud má někdo návod, kde ukrást energii, sem s ním.
Při prohlížení blogu z let minulých bylo v lednu mnohem, ale mnohem víc sluníčka.
Opravdu už bych nějaké potřebovala, už jedu na záložní zdroj a ten asi dlouho nevydrží. Ach jo.
Sobota - denní, naprosto vyčerpávající, taťka spravoval Janě auto, tak tu měli i Cipíska a bylo veselo
Neděle - dospávám a nabírám energii, moc se mi to nedaří
budu prateta
noční, taková dost výživná ( v poslední době všechny směny)
Pondělí - dopoledne spím po noční, potom káva s milou známou EB
honem domů za Luckou, jenže babi upadla, takže jedeme do nemocnice
Ruka je zlomená
Úterý - nákupy, navařit , za babi, pomoct, domů
A už jsem zase vyšťavená. Skřípnutý nerv to nechce vzdát a noha bolí.
Péťa má v cizině splněno. Tak alespoň nějaká pozitivní zpráva.
Pokud má někdo návod, kde ukrást energii, sem s ním.
Při prohlížení blogu z let minulých bylo v lednu mnohem, ale mnohem víc sluníčka.
Opravdu už bych nějaké potřebovala, už jedu na záložní zdroj a ten asi dlouho nevydrží. Ach jo.
čtvrtek 15. ledna 2015
Léky
trochu pomohly a noční jsem zvládla docela obstojně.
Odvézt Lucku a honem do hajan.
Vstát a na RHB. Když už jsem sestřičku ukecala.
Pan doktor měl pochopení. Vysvětlil, kde se stala chyba. Leč tentokrát to není páteř. A já se těšila, že se mnou zase křupne, já zapláču a budu OK.
Prý to chce čas....
Jenže..., no jasně musím být trpělivá.
Budu se snažit.
Odvézt Lucku a honem do hajan.
Vstát a na RHB. Když už jsem sestřičku ukecala.
Pan doktor měl pochopení. Vysvětlil, kde se stala chyba. Leč tentokrát to není páteř. A já se těšila, že se mnou zase křupne, já zapláču a budu OK.
Prý to chce čas....
Jenže..., no jasně musím být trpělivá.
Budu se snažit.
středa 14. ledna 2015
Neděle
byla klidná, lenivá a pohodová.
A Fíbí konečně pochopila k čemu jsou dobré radiátory :)
V pondělí zase na celý den do práce. Dějí se velké změny, uvidíme, co bude dál....
V úterý ráno jsem probudila se zablokovanou páteří ( signály už byly delší dobu, ale věřila jsem, že to bude dobrý, není) Do skoku mi teda nebylo, ale fungovat nusím i když tahám levou nohu za sebou jak Jofrey.
Lucka neměla odpoledku ani keramiku, tak jsem na ni počkala u školy.
U nás před domem jsem si všimla, že nám tu roste nějaká kytička, že by jaro ???
Venku hezky, takže noha nenoha vytáhla jsem Lucku a Viki na prochajdu. Sice krátkou, ale hezkou.
V pozadí bílé Krkonoše.
Ovšem u nás jaro v plném proudu, alespoň krtci si to myslí určitě.
Po návratu domů jsem Viki vykoupala. Bylo to v plánu kvůli její srsti už delší dobu, jen se mi nechtělo nutit Viki do vany jen tak. No a tentokrát byla od bláta...
A pak už jsem jen vymýšlela polohu ve které mě nebude bolet nožička.
Dneska ráno jsem odvezla Lucku a zajela do práce. Jednak jsem potřebovala nějaká razítka a jednak pořešit tu moji nohu abych mohla večer na noční. Tak uvidíme.
A jelikož chvíli svítilo sluníčko a Viki je vykoupaná, tak jsem ji vyfotila, aby Péťa v cizině viděla , že se jí daří dobře :)
Takové čistě lednové počasí.
A Fíbí konečně pochopila k čemu jsou dobré radiátory :)
V pondělí zase na celý den do práce. Dějí se velké změny, uvidíme, co bude dál....
V úterý ráno jsem probudila se zablokovanou páteří ( signály už byly delší dobu, ale věřila jsem, že to bude dobrý, není) Do skoku mi teda nebylo, ale fungovat nusím i když tahám levou nohu za sebou jak Jofrey.
Lucka neměla odpoledku ani keramiku, tak jsem na ni počkala u školy.
U nás před domem jsem si všimla, že nám tu roste nějaká kytička, že by jaro ???
Venku hezky, takže noha nenoha vytáhla jsem Lucku a Viki na prochajdu. Sice krátkou, ale hezkou.
V pozadí bílé Krkonoše.
Ovšem u nás jaro v plném proudu, alespoň krtci si to myslí určitě.
Po návratu domů jsem Viki vykoupala. Bylo to v plánu kvůli její srsti už delší dobu, jen se mi nechtělo nutit Viki do vany jen tak. No a tentokrát byla od bláta...
A pak už jsem jen vymýšlela polohu ve které mě nebude bolet nožička.
Dneska ráno jsem odvezla Lucku a zajela do práce. Jednak jsem potřebovala nějaká razítka a jednak pořešit tu moji nohu abych mohla večer na noční. Tak uvidíme.
A jelikož chvíli svítilo sluníčko a Viki je vykoupaná, tak jsem ji vyfotila, aby Péťa v cizině viděla , že se jí daří dobře :)
Takové čistě lednové počasí.
sobota 10. ledna 2015
Najednou koukám
a ona sobota.
V pondělí a v úterý jsem měla zasloužené volno.
V pondělí bylo tolik sněhu, že taťka dokonce vytáhl frézu.
Lucka si to taky užila...
V úterý odpadla Lucce keramika.
Ve středu jsem se docela těšila do práce na jednu kolegyni, ale nějak to nešlo.
Bylo toho moc, šly jsme domů o hodinu dýl a byla jsem úplně hotová.
Venku pršelo a všechno to namrzalo.
Ve čtvrtek jsem se naopak do práce nětěšila ( zvlášť po středě) a ono to docela šlo.
Je fakt, že jsme se nezastavily, ale dobrý. To už jenom pršelo a nemrzlo.
Hučela jsem do šéfový, že víkendy se musí posílit, že takhle to nejde....
V pátek jsem odvezla Lucku, vyvenčila chlupatý potvory,
vzala si knížku....
Venku pršelo a fučel vítr, grrr.
A vzbudil mne telefonát, zda bych v sobotu nemohla dorazit alespoň na ráno.To mám za to, že se starám. Jelikož Lucka neměla oběd, zajely jsme na palačinku a přišel za námi dokonce taťka.
Navečer se stavila Janička s Cipískem. A prší a fouká.
A dnes ráno teda zase do práce. Leje jako z konve, fučí jak oživot. Voda stoupá.
Domů odpoledne, přijela zase Janička s Cipískem.
Pétě se pobyt krátí, je jí trochu zima, ale jinak snad stále spokojená.
V pondělí a v úterý jsem měla zasloužené volno.
V pondělí bylo tolik sněhu, že taťka dokonce vytáhl frézu.
Lucka si to taky užila...
V úterý odpadla Lucce keramika.
Ve středu jsem se docela těšila do práce na jednu kolegyni, ale nějak to nešlo.
Bylo toho moc, šly jsme domů o hodinu dýl a byla jsem úplně hotová.
Venku pršelo a všechno to namrzalo.
Ve čtvrtek jsem se naopak do práce nětěšila ( zvlášť po středě) a ono to docela šlo.
Je fakt, že jsme se nezastavily, ale dobrý. To už jenom pršelo a nemrzlo.
Hučela jsem do šéfový, že víkendy se musí posílit, že takhle to nejde....
V pátek jsem odvezla Lucku, vyvenčila chlupatý potvory,
vzala si knížku....
Venku pršelo a fučel vítr, grrr.
A vzbudil mne telefonát, zda bych v sobotu nemohla dorazit alespoň na ráno.To mám za to, že se starám. Jelikož Lucka neměla oběd, zajely jsme na palačinku a přišel za námi dokonce taťka.
Navečer se stavila Janička s Cipískem. A prší a fouká.
A dnes ráno teda zase do práce. Leje jako z konve, fučí jak oživot. Voda stoupá.
Domů odpoledne, přijela zase Janička s Cipískem.
Pétě se pobyt krátí, je jí trochu zima, ale jinak snad stále spokojená.
pondělí 5. ledna 2015
neděle 4. ledna 2015
pátek 2. ledna 2015
čtvrtek 1. ledna 2015
Krásný nový rok 2015 všem
Pracovat
Pospat
Poobědvat
Podarovat
Porozsvítit
Potěšit návštěvou, pohovořit, popřát
Polenošit
Potěšit se, že se máme...
Pokračovat v pohodě pořád a pořád a pořád....
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)