Léky

trochu pomohly a noční jsem zvládla docela obstojně.
Odvézt Lucku a honem do hajan.
Vstát a na RHB. Když už jsem sestřičku ukecala.
Pan doktor měl pochopení. Vysvětlil, kde se stala chyba. Leč tentokrát to není páteř. A já se těšila, že se mnou zase křupne, já zapláču a budu OK.
 Prý to chce čas....
Jenže..., no jasně musím být trpělivá.
Budu se snažit.