čtvrtek 29. ledna 2015

Ani nevím,

jestli mne ten blog ještě baví. Nějak cítím povinnost sem psát, ale kolikrát je to fakt z donucení.
Je to asi jako se mnou v posledních dnech. Já vím, že jsem onehdá slibovala, že si nebudu stěžovat, protože vlastně nemám na co, ale víte jak to je. Stokrát nic umořilo ....
Už je zase pátek, poslední zápis v sobotu. Ne, že by se tady nic nedělo, ale fakt jsem nějaká unavená.
Neděli jsme trávili doma, Lucce nebylo nejlíp. K babi jel jen taťka, to abychom jí tam nepřivlekli ještě nějakou virosu.

V pondělí zůstala Lucka ještě taky doma, protože jsem byla před noční. K babi přijel švagr se ženou, takže je o ní postaráno. Alespoň prozatím.

V úterý jsem Lucku po noční do školy odvezla, neb jsme usoudili, že tam budou určitě i víc nastydlé děti. Bylo to v pohodě, i na keramiku šla.

Ve středu jsem měla denní. Tak trochu katastrofický den. Lucce relativně dobře, taťka ji odvezl do školy. Vtom volala Jana, které den před tím trhali moudrák, že od včera pořád krvácí.
No to jste neviděli. Během pár sekund pusa plná krve a pořád a pořád a takhle jí to lilo celou noc. První pomoc u mne v práci nezabrala, tak honem na zubní. Chuděra má tři stehy, dostala nějakou injekci, ale snad to bude dobrý. Ale vypadalo to dost děsivě. I to dospělé dítě vypadalo dost děsivě. Úplně vyřízená, bílá jako stěna....
Další katastrofa proběhla odpoledne doma, kdy Viki sežrala Lucce první uháčkovanou dečku (chtěla jsem ji nafotit a hodit sem o tom článek jak mám šikovné dítě). Vůbec nechápu, proč to ta potvora chlupatá udělala.

Ve čtvrtek ráno jsem šla na rehabilitaci. Jako dobrý, jsou tam hodný, moc se snaží, ale proč mi sakra nic nepomáhá. Přišla jsem domů a ta hnáta mě tak bolela, že si jako na chvíli lehnu. A ejhle hnedle bylo poledne. Tak jsem rychle vstala a jela pro Lucku, abych ji odvezla na klavír.
Po klavíru následovala palačinka, neb odměna úžasné vysvědčení musí být.
A hurá začínají prázdniny. Ale letos to vidím dost bledě. Noha bolí,babi ruku zlomenou...Uvidíme, co nám ten týden přinese.
Fotky možná někdy nějaké doplním :)

4 komentáře:

  1. No, vy taky jedte v novém roce- příhoda s dečkožroutem nemá chybu!! ;-) Tak ať vás neduhy opustí a psací chuť se zase dostaví ;-)

    OdpovědětVymazat
  2. Moc ti rozumím. Také na blog nepíšu, nějak není chuť, energie.. děje se hodně věcí, o kterých stejně psát nemůžu a dělají mi těžkou hlavu. Řeším, jestli blog zavřít nebo ještě vyčkat, jestli mě nechuť přejde...
    Viki má tedy fakt divné chutě :-) :-) :-)
    Věřím, že choroby a katastrofy jste si už vybrali a teď bude jen dobře!

    OdpovědětVymazat
  3. Z donucení je to na nic. Lepší chvíli vyčkat, ona se chuť vrátí:-)

    OdpovědětVymazat
  4. Teda, tak snad se to brzo v dobré obrátí! Už ať svítí sluníčko a hned je všem tepleji na srdíčku!

    OdpovědětVymazat