Myslela jsem, že dopoledne pouklidím auto po včerejším blátíčku, ale celé dopoledne pršelo.
Už jsem byla trochu zoufalá, protože pesani se začínali nudit a tudíž začínali prudit.
Jinak to ale jde. Počítala jsem, že to hlídání bude horší.
Děláme si s mužem legraci, že hlídáme vnouče :)
(Kdyby byly holky po mně, tak už máme ta vnoučata tři)
Okolo druhé hodiny odpoledne to začalo vypadat, že budeme moci jít ven.
Zase jsme kousek popojeli autem. Nenáročný terén, přiměřená vzdálenost, pokud možno minimum lidí. Docela se nám zadařilo.
Když jsme odjížděli, tak trochu pršelo. Ale za kopcem to vypadalo o poznání lépe.
V lese bylo nádherně...
Dokonce i jedna společná se povedla.
Ještěd v dáli
A tady už pohled z cíle naší cesty. Zdenčina vyhlídka. Dole ta cestička je stezka , kam chodíme na in- line a kde jsme jely na koloběžkách.
Hrdinové, Jani neboj Cipíska jsem tam vynesla :)
A jdeme zpátky
A vůkol ne rudý, ale vřes. A bylo ho tam opravdu hodně.
Za piškotu i zapozují
A znovu Ještěd v dáli
A Kozákov aby to nebyl jen samý Ještěd
Počasí vydrželo celé odpoledne poměrně slušné. Jen v jednu chvíli se přihnal velký černý mrak a spadlo pár kapek. Ale nic tragického.
Dneska jsme nachodili celkem asi 7 km. Cíl byl opět splněn. Zvěř nakrmena, ulehla a ihned usnula.
Myslela jsem, že zase budou muset do vany, ale stačil mokrý hadr na tlapky. Kupodivu, ač v lese bylo bláta a kaluží dost, tak se ani moc nezmazali.
Žádné komentáře:
Okomentovat