A už je zase úterý večer

Teplo a změny v počasí mi nedělají dobře. Mám pocit, že nic nezvládnu.
Nakonec něco trochu jo, ale dá to zabrat. Ale na velký výkon to není.
Zvlášť, když vím, že jdu na noční. Takže nějaké to prádlo, jídlo, nádobí, vysavač.
Po návštěvě na veterině minulý týden jsme usoudili, že další návštěva je nutná.
Viki se sice zlepšilo břicho, za to má pupence po celém těle.
Tak jsme s mužem a Viki vyrazili. Čekali jsme poměrně dlouho, ale zase tam byla paní doktorka.
Tak jo, tak je to tak. Má alergii na trávu.
Jak vtipné! Ona , která se nevyčurá ani nevykadí, když nemá kolem sebe trávu. Vypadá to, že bude na dlouhodobé léčbě. Ovšem léky proti alergii na psa nezabírají, jedině kortikoidy. Tak uvidíme.
Ještěže ji to nesvědí a je v pohodě.
Tak to bychom měli pondělí. V práci s kolegyní, která na příští službě už bude mladá paní.
Byl klid, jen to teplo...I přesto, že pršelo to bylo strašně úmorné.
Když se vracím z noční...

 Dneska dopoledne jsem pospala. Po obědě jsme s Luckou vyrazily do města. Musela jsem zařídit kytku na poslední  rozloučení se strejdou. Umřel v sobotu. Bylo mu 85 a byl nemocný.
Nějaký ten nákup. A člověk se ani nenaděje a je zase večer.
Péťa začala zase chodit do práce na brigádu. Zcela dobrovolně. Docela ji obdivuju.
A zítra. Zítra zase hurá do rachoty.