Pondělní volno

jsem nečekaně využila tak, že jsem šla do práce.
Asi si řeknete magor...
No jo, no. Jenže tohle pracoviště je naše. Pracuje tam vyčleněný pracovník, ale jednou za čas se stane, že tam musím taky. A vůbec jsem se tam neorientovala. A jelikož jsem věděla, že tam bude pohodová nálada, tak jsem na dopoledne šla. Stejně bych jednou musela...
A na odpoledne jsem měla domluvenou schůzku s jednou známou, se kterou jsme se dlouho nesešly. Tolik jsme si toho pověděly....
Lucka už se učí krátce, kroužky už nemá, sama chodí domů. Dneska byla aspoň na chvíli u skorosousedů a pak s taťkou dávali dohromady vzduchovku. Taky jsem si vystřelila. A stavila se tu Jana, sama, bez Cipíska, učí ho být taky sám doma.
Péťa odjela na další zkoušky.

V úterý na den. Uf.
Takhle po ránu....

Tachometr, prostě jsem těm pětkám neodolala a musela cvaknout...

 Ale ještě jsme stihly s Luckou upéct na jednu akci.
Polotovar

A hotovo,cca 200 kousků

Ve středu prý jen ranní, ale nějak se to zvrtlo a domů jsem jela ve čtyři, rychle zabalit koláčky a hurá do školy. Zahradní slavnost. Konala se už potřetí a potřetí bohužel v tělocvičně, protože venku lilo jako z konve. Na radě rodičů jsme se dohodli, že něco málo napečeme. Jen tak, aby tam něco bylo.
Sešlo se toho docela dost.

Vystoupení dětí byla hezká, snažily se moc.
Ale nejvíc oceňuji to, že s některými vystoupily i paní učitelky.
A to nejen z prvního stupně. Jen na focení to moc nebylo.