sobota 15. února 2014

Sobota

Hned po ránu nás čekalo trochu vzrůšo. Nebojte, nikomu se nic nestalo.
S trochou nassázky by se dalo říct: Pane doktore, vy jste se kochal ? Aneb : Paní, vy jste telefonovala ? Takže prosím vás, když řídíte, netelefonujte, ne vždy to musí dopadnout JEN zrušením auta.



K obědu byla svíčková s domácím knedlíkem. Všechno navařila včera Péťa. A klobouk dolů, bylo to vynikající.
A protože u nás byla Šárka, tak jsem se rozhodla, že se nebude jen sedět doma, ale půjde se ven. Ale kam? Bruslit neumí a dneska bylo veřejné bruslení posunuto do večerních hodin. Do bazénu bez plavek ( Šárka u nás je neplánovaně) taky nelze. Lyže nehrozí už vůbec. Takže zbývá procházka. No, to bylo řečí...
Ale nakonec to bylo hezké odpoledne. Muž nás trochu přiblížil, aby to nebylo tak dlouhé.
Vyrazily jsme do míst, kde bydlí paní asistentka. bohužel nebyla doma.
Pohled na Krkonoše.


Viki byla šťastná jako blecha.


A když už jsme šly, tak jsme došly až na Myší skálu.


Sice jsem měla obavy, ale nakonec jsme nahoru vylezly všechny čtyři.


Pokochaly jsme se výhledy na údolí Jizery


A vydaly se na zpáteční cestu



Došlo i na souboj 


 Ale dobře to dopadlo


A jelikož se už začalo stmívat a my měly za sebou 5,5 km, poprosila jsem muže, zda by pro nás zase na kousek cesty nedojel. Nechtěla jsem riskovat, že se vrátí lehce pubertální nálada ze začátku výpravy.
Po návratu se holky vykoupaly, udělaly si večeři, pokoukaly na TV a už dávno spí :)

2 komentáře: