neděle 23. února 2014

Kozákov

aneb takový opožděný Novoroční výstup.
Celé dopoledne bylo nebe bez mráčků. Lucce bylo mnohem lépe a projevila přání jít se projít.
Dostala na výběr několik možností. Vyhrál Kozákov. Nevěřila jsem, že by dala těch jedenáct kilometrů...
Přepočítala jsem se.
Když jsme vyrážely, tak sluníčko ještě svítilo, ale objevovaly se mráčky. Zanedlouho dorazil mrak, obrmrak.
Ale nám to nevadilo. Takměř celou cestu jsme šly ve stínu a slunce viděly někde okolo sebe.


Na chvíli ještě vylezlo, ale pak už byl konec.


Krkonoše ozářené


Cíl naší cesty


Výhledy dnes nic moc


Padákistům se dařilo


A ještě jedna cestou domů.


Tam jsme dorazily skoro v šest hodin. A jak mám potom něco stíhat, že jo ?
Ale vůbec toho nelituju. Čtyři hodiny strávené venku s Luckou mi za to určitě stojí, fakt jsme si to dokonale užily.

1 komentář:

  1. Ahoj Ivo, hezké fotky, my jsme dneska jeli s klukama kolem čtvrté z druhé strany Kozákova do Lomnice na zápas. Zpátky v půl deváté, takže už byla vidět jen jeho svítící špice. Ale na sluníčku bylo jarně a fajn. Doufám, že už jaro vydrží :D , nemám ráda zimu. Měj se hezky, Radka

    OdpovědětVymazat