sobota 30. listopadu 2013

Vánoční jarmark podruhé,

tentokrát v místním muzeu.
Také každoroční záležitost. Každý rok je to stejné, vždycky říkám, že už nepůjdu...
Dneska po obědě jsem vzala holky (rozuměj Lucku se Šárkou) a šly jsme.
Obešly jsme několikrát dokola, pokoukaly se.
Holky si vybraly obě ptáčka na stromek, já si koupila adventní věnec, nevěnec- mističku, dáse i zalévat.


Ještě trdelník a honem se přesunout na výstavu patchvorku. Vloni byla okázalejší, ale i tak bylo na co koukat.







Pak domů. V plánu ještě byly Mikulášské slavnosti s ohňostrojem ve vedlejším městě, ale tak strašně lilo, že jsem to vzdala.
Taťka byl u babičky s nákupem a udělat nějaké drobné opravy, co slíbil.
A večer jsem odpadla. To asi díky tomu, že jsem měla noční výjezd. Ve dvě v noci jsem dělala prostřední dceři a jejím kamarádkám taxi. Takže vstát, omést auto od vrstvy sněhu, rychlostí blesku - asi tak 30 km v hodině, neb chumelilo jako o závod a silnice byly neprotažené, dojet do 25 km vzdáleného městečka, naložit holky ( všechny byly  v pohodě) a zase zpátky. Udělala jsem to ráda. pořád lepší, než kdyby sedly k někomu, kdo pil, nebo se dostávaly domů bůh ví jak. Před čtvrtou jsem už zase ležela v posteli.

pátek 29. listopadu 2013

Vánoční jarmark

Jako již tradičně každoročně na naší škole.
Takže po práci se přesunuji do školy. Jen tak zlehka dohlížím na děti u našeho prodejního stolu.
Jde jim to samo, jsou šikovné.
A ač se letos paní učitelka na tuhle akci vykašlala po všech stránkách, rodiče a samotné děti nějaké výrobky dodaly a přeci jen se něco utržilo.
Nakonec z z toho bylo docela příjemné odpoledne.
Péťě už je mnohem líp, tak nevím co jí vlastně včera bylo.

čtvrtek 28. listopadu 2013

Náledí, námraza, ledovka

prostě velkej fujtabl hned po ránu.
Na autě silná vrstva ledu, není šance rychle oškrábat a vyjet. Zachraňuje nás Šárky mamka, které volám SOS. Lucka je ve škole včas.
Jsem objednaná na RHB, spíš v rámci prevence, aby se mi záda neblokla po nástupu do nové práce.
S panem doktorem se dohodneme, vše v klídku probereme.
Pěšky domů. poslepu zajedu do garáže.
Odpoledne vyzvedávám holky, jedeme do knihovny pro povinnou četbu.
Na chvíli k nám, vracím Šárku a Lucka jde na hudebku. Já na masáž.
Po hudebce domů.
Péťa přijela odpoledne, večer jí bolí slepák. To si teda myslím já, uvidíme.
Fučí vítr, brrr, to nemusím.

středa 27. listopadu 2013

Středa

Co víc psát. bude hůř :)
Už nekomentuji, jen pracuji.
Lucka zvládla hudebku a ještě keramiku.
Klidný večer doma.

úterý 26. listopadu 2013

Chumelí se , chumelí...

Tedy přes noc chumelilo, ráno mrzlo, brr. Ometávat a oškrabavát auto.
Celý den v práci.
Zaučit kolegyni v jedné činnosti. Jsem zvědavá. Ona ví. Ale mě je to vlastně jedno.
Vyfotit se.  Uááá. To je obštrukcí se změnou místa :)
Pro Lucku na keramiku a domů.
Monte žehlo....

pondělí 25. listopadu 2013

Dobrá nálada

z víkendu mne neopustila ani dnes.
Včera večer ještě na FB probíhala živá diskuse a připomínky nej situcí a bylo to skvělé. Taky spousta fotek.
Všem se tam líbilo, všichni spokojeni. A o to šlo.
Ráno jsem odvezla Lucku, dojela nakoupit a jela do nového zaměstnání vyřizovat nějaké formality.
Tam jsem se dozvěděla velkou změnu. Nevím, jestli je dobrá, či špatná. Prostě je.
Taky jsem stihla nechat opravit přístroj, co nás zlobí v současné práci.
A odpoledne přijel pán, co nám jezdí ladit piano. Tentokrát to prý už opravdu bylo třeba.
No a jelikož se mi stýskalo, tak jsem šla od 18 cvičit. Heč :)

neděle 24. listopadu 2013

Po ránu

to vypadalo, že nás v noci někdo zmlátil, obě :).
Ale jsme holky statečné a v osm už zase stály na trampošce. Daly jsme to. Ztuha, ale daly.
Aspoň jsme se rozhýbaly.
Po snídani byla ještě poslední zumba, ale to jsme fakt už nešly.
Raději jsme trochu oddechly, poseděly , popovídaly a zabalily si.
Oběd byl zase výborný a po něm jsme se rozloučily a rozjely se domů.
Ještě před tím jsme si však zamluvily penzion na jarní víkendový pobyt. Už je skoro zaplněný :)
Z toho vyplývá co ????
BYLO TO SUPEEEEER !!!!!!!

Nesmím zapomenout pochválit rodinu. Vím, že už jsou velcí, ale všechno tady zvládli v pohodě. Domluvili se (obě starší, Lucka, taťka) a dojeli popřát babičce k narozeninám, nakoupili jí, uvařili si. Prostě nádhera na všech frontách.

Jediným černým bodem bylo zrušení našeho blogařského setkání.
Mrzí mě to hodně.
Zase na druhou stranu mám za odpoledne vypráno a uklizené všechny věci.
Viděla jsem obě starší dcery i jejich přítele.
Všechno zlé je pro něco dobré.
A doufám, že ono setkání se opravdu uskuteční.

sobota 23. listopadu 2013

Ranní ptáče

dál doskáče a proto jsme už v půl osmé v tělocvičně. Juch. Skvělá rozcvička.


Ranní pohled z pokoje.


 Luxusní snídaně. Formou švédských stolů, ale stále se doplňovalo a pan vedoucí nám plnil všechna přání.


Lehký oddych a v deset znovu na plac.
Já stíhám do oběda ještě bazén.
K obědu výborná nudlová polévka a kuře ala bažant s rýží.
Po obědě krátká prochajda. Asi 3,5 km.
Náš penzionek.


A stejný pohled jako ráno, ale odpoledne.


Ve čtyři už zase stojíme na trampolínkách. A protože je nám toho málo , od pěti si to zopákneme, takže jedem dvě hodinky v kuse. Brr.


A pak už jenom sprcha a hurá na večeři. Zeleninový salát a grilovaný hermelín s medem a ořechy. Jako dezert vanilková zmrzlina s ovocem a se šlehačkou.
Po večeři mi je ještě dopřána masáž. Hmmm, to se zádíčkům a krku ulevilo.
Večer se bavíme, smějeme , soutěžíme.
Naprosto skvělá nálada, 28 vlastně cizích lidí a veliká pohoda.
Před usnutím jsme tedy přemýšlely, jestli ráno vstaneme, nebo ne.

pátek 22. listopadu 2013

Opravdu jsem odjela

Práce byla díky mladému kolegovi naprosto v pohodě.
Lucku si ze školy vzala domů Šárčina mamka.
Já alespoň měla prostor si zabalit. Neumím to a nemám to ráda. Jedu na dva dny a věcí mám jak na tři měsíce. No, nic, do auta se to vejde, moc to neřeším.
Cestou si vyzvedávám spolubydlící na víkend a jedeme.
Už za tmy, ale místo nacházíme hravě. Dvoulůžák se soc. zařízením, televizí a balkonem. Luxus.
Nakonec ná dorazí celkem 28. Slušnej babinec.
Před večeří první zahřívací hodinka. Pohodička.
K večeři šťouchané brambory, kuřecí špíz a závin se šlehačkou. Mňam.
Posedět, popovídat, naplánovat zítřek, hlavně se zasmát, to asi nejvíc.
Se spolubydlící se známe, ale nijak výrazně. Nicméně povídáme dlouho do noci, je jasné, že jedeme na hooodně podobné vlně. Zapsané na stejné hodiny, vybrané stejné jídlo....

Sportovní víkend

Dnes po práci odjíždím na sportovní víkend.
SAMA.
A hodlám si to maximálně užít.
S některými z vás se doufám uvidím v neděli.
Pokud budu schopna .....

čtvrtek 21. listopadu 2013

Snažila jsem se

dohnat, co jsem v předchozích dnech zameškala, ale nějak mi není přáno.
Dopoledne jsem byla doma. Péťa se přijela do klidu učit.
Pak jsem jela pro Lucku a přivezla si jako tradičně ve čtvrtek i Šárku.
Péťa odešla na doučování, Šárku jsem odvezla domů, Lucku na hudebku.
Sama jsem šla na chvilku do práce, zítra po ránu bych to všechno nestihla.
Po hudebce jsme s Luckou vyzvedly Janičku a jelo se domů.
Ani cvičit jsem nešla.
Kafe, poseděli jsme , popovídali, večeře a den v čudu.
Ale zase nám bylo hezky....

středa 20. listopadu 2013

Středa

V současné době vždy nejnáročnější den týdne. Bude hůř :)
Ovšem dnešek byl fakt výživný. S kolegyní jsme to ale zvládly.
Lucka hudebku taky a pak už domů.
Pokračuje můj boj s technikou - chytrý telefon je chytřejší než já, zatím.

úterý 19. listopadu 2013

Rodičáky

Dopoledne práce.
Odpoledne vyreklamovat rychlovarku, zařídit změnu tarifu na tlf.
Potom honem pro auto, zpátky honem na rodičáky.
Furt to samý, nějak mne to přestává bavit. Navrh huj, vespod fuj. Tak asi tak.
Lucka je v pohodě.
Peru se s novým telefonem a jsem pěkně vzteklá. Ach jo.Snad si zvyknu. Musím.

pondělí 18. listopadu 2013

První schůzka

ohledně nového zaměstnání dopadla dobře.
Mimo jiné potřebuji výpis z trestního rejstříku. Prý na poště.
Dneska mohu teda poštu jen a jen pochválit.
Přišla jsem, řekla jsem, zaplatila jsem a mám. Na počkání, zabralo to cca 10 minut.
Stavila jsem se v práci současné a v dobré náladě uděla pořádný kus práce.
Nakoupila jsem, odjela domů, vyměnila si auto s mužem. To moje jelo k panu doktorovi.
A jela jsem na rande. S jednou milou osůbkou se domlouváme už hezky dlouho , že si dáme kafíčko. Dneska to vyšlo a bylo to moc fajn.
Cestou domů jsem si u Šárky vyzvedla Lucku. Spokojenost na všech stranách.
Jediné negativum je, že Mína se nám už nevrátí. Našli jsme jí, pohřbili... Asi ji srazilo auto.

neděle 17. listopadu 2013

Kozákov podruhé

Jeliož padl plán, že dneska odpoledne jde Lucka k Šárce, přemýšleli jsme, co podnikneme.
Jasné bylo, že půjdeme ven. Navrhla jsem Besedické skály. Je to kousek od nás, máme to tam rádi.
Leč, stala se chyba. Ač pár kilometrů od nás, tak v Besedicích byla mlha, že nabylo na 5 metrů vidět.
Tak jsme to vzali na kopec, neb už bylo docela dost hodin vymýšlet, kam se jinam podíváme.
Dobře jsme udělali. Na Kozákově azuro.


A pod námi krásné moře.
Dneska fotky z větší výšky, rozhledna byla otevřená a tak jsme s Luckou neodolaly.
Taťka zůstal pod rozhlednou s Viki.
Směr Lomnice nad Popelkou


Ještěd


Na Krkonoše bylo jasno, jen lehký opar


 Trosky dneska nenajdete, jenom moře


Nechtěla jsem přijít o procházku, tak jsem taťku se zmrzlou Luckou poslala domů a šla s Viki dolů pěšky.


Viki byl skvělá a vzorná


Dokonce na povel zapozovala


Prošly jsme se asi 6,5 km a bylo to moc fajn

sobota 16. listopadu 2013

Měli jsme návštěvu

Nečekanou, milou, modrookou.




Ale to až pozdě odpoledne.
Dopoledne jsem byla cvičit, po obědě přišla Šárka.
Pak návštěva. S Vendulkou přijela celá rodina, světe div se a bylo to v klidu.
A večer, večer jsem nějak odpadla.

pátek 15. listopadu 2013

Muchlací návštěva

V práci klídek , pohodička, neb přijela zase jedna milá kolegyně.
A odpoledne jsme měly s Luckou domluvenou muchlací návštěvu u štěňátek.
Myslím, že je to český rekord. Narodilo se ji 17, přežilo 15.
A mají se velmi, velmi , velmi čile k světu.
Kdyby někdo měl zájem o RR fenku, tak se ozvěte, předám kontakt.
Jsou úžasní, vymazlení, prostě skvělí.








čtvrtek 14. listopadu 2013

Co dřív ?

Jsou dny, kdy nevím, co napsat.
Pak jsou dny, kdy stojí něco za zapsání a je i třeba fotečka.
A pak jsou dny, jako dnešní, kdy nevím, co dřív.
Odvezla jsem Lucku do školy. Vyrazila po nákupech ( kam se ten obsah lednice a špajzu pořád ztrácí ?) a vyřídit nějaké nezbytnosti. Pak domů, že něco jako vánoční úklid ...Jenže jsem klikla na kameru na Kozákově a za 15 minut už byla na kopci. A nebyla jsem tam sama.
No řekněte, kdo by odolal ? Na kvalitu fotek nekoukejte, foťák asi odchází do věčných lovišť.
Pozorný čtenář možná objeví Trosky.


A tady Ještěd


Moře









Během několika málo minut se tahle nádherná scenerie změnila




A fakt to trvalo tak 2-3 minuty a vypadalo to takhle. Tak jsem zase jela domů.


Připravila jsem oběd ( Lucka měla dnes odhlášený)
Vyzvedla Lucku ve škole, vyzvedla Péťu na nádraží. Jely jsme domů.
Dovezla Péťu na doučování z matiky a jela udělat něco do práce. Lucka mezitím šla na flétnu a na klavír.
Po práci ještě nějaké chození po městě. Při té příležitosti jsem alespoň okrajově zdokumentovala akci, která probíhá tento týden v našem městě a zorganizovala ji městká knihovna.
Poezie v ulicích. Je všude.
Tady třeba na lavičkách okolo kašny


Na poště


Na cestě


Na nádraží, v parku, na úřadech, na chodnících, v restauracích, fakt všude - více zde

Po hudebce jsme jely s Luckou domů, Péťa se doučovala tak intezivně, až zjistili, že je v místnosti kde byli zamkli. Už je vysvobozená, všechno dobře dopadlo :)
Uvařila jsem oběd na zítra a už byl nejvyšší čas vyrazit za kulturou. S manželem a Janičkou.
Dneska bylo další představení podzimní abonentní sezony.
Besídka divadla SKLEP.
Bylo to úžasné, bylo to skvělé, bylo to veselé a bylo to oddechové.

středa 13. listopadu 2013

Další středa

A věřte nevěřte, klientů byla spousta, ale mě je fajn. Mě se ták ulevilo, je mi dobře a pracuje se mi fajn.
V posledních dnech nějak vyplouvají na povrch další a další indicie...Nebo , že bych prozřela a před tím nechtěla vidět, nechtěla slyšet ???
Lucka zvládla hudební nauku a pak už honem domů.
A doma klid a pohoda.

úterý 12. listopadu 2013

Na kafíčko

jsme si docela zvykli občas zajít s mužem po práci. Teda když nám to časově vyjde. A dneska vyšlo.
V práci se snažím, aby bylo vše hotové, abych odešla v klidu. Tak na tom pracuju už teď.
Lucka měla keramiku, šla domů až navečer. Šárka je zas nemocná.
Viki se osypala a nevím po čem. Buď po očkování, což už je ale 10 dnů, nebo po šamponu.
Tak uvidíme, doufám, že z toho nebude nic horšího.
A Mína není od včera doma. To ještě neudělala.

pondělí 11. listopadu 2013

Víkendový klid

se mi docela zalíbila a jelikož mám ještě dovolenou, kterou si už vcelku nevyberu, tak jsem dnes zůstala doma.Nikdo v práci nebyl objednán, takměř vše hotovo, tak co.
Doma se mi dařilo, stihla jsem toho docela dost.
Viki se nám po koupání pěkně osypala. Prý to samo odezní.
Odpoledne jsem měla schůzku. S novopečenou babičkou. Popovídaly jsme a probraly toho spoustu.
A večer zase cvičeníčko. Dneska to nějak vázlo. Ale i tak jsem si to užila.
Domů jsem přišla dost dlouho, neb se slečnou cvičitelkou jsem taky musela probrat jak jde život.

neděle 10. listopadu 2013

A jak jsem víkend začala,

tak jsem v něm pokračovala.
Lážo plážo, klídek, pohoda. Však ono toho stresu a shonu si ještě užiju, že jo.
Odpoledne přišla Šárka, spokojenost na všech stranách.
Asi jsem ten klid a odpočinek fakt potřebovala.

sobota 9. listopadu 2013

V poklidu

Dopolední cvičení odpadlo, paní cvičitelka se nám jela školit, abychom byly ještě šikovnější, trénovanější a krásnější.
Takže jsem si pohověla v postýlce, žádný spěch, žádný stres.
A v tomhle duchu byl celý den.
Lucka se truchu nudila, počítala se Šárkou, ale u nich je nějaká střevní viroza...
Tak jsme aspoň karty hráli.
Stihla jsem ledacos, mohlo toho být víc, ale ta pohoda za to stála.

pátek 8. listopadu 2013

Loučení ?

Jsou kolegové, na které asi časem zapomenu, jsou tací, na které si vzpomenu ráda a jsou i tací, kde mne ta výpověď trochu mrzí.
Jeden z nich byl v práci dnes se mnou. A i přesto, že jsme pracovní dobu protáhli o dvě hodiny, tak mi to ani trochu nevadilo. Radost s ním pracovat.
Lucka šla ráno do školy a taťka měl zase dovolenou. To proto, aby právě onen kolega ještě v klidu zkontroloval babičku. Setrvalý stav, uff.
A po práci jsme si zašli s oním milým kolegou na oběd. Ale rozhodně jsme se neloučili. Probrali jsme situaci, bylo to moc fajn.
Pak rychle domů ještě pobýt chvíli s babičkou a když ji taťka odvážel domů, tak jsem totálně odpadla.
Už dlouho se mi to nestalo. Jen se děsím, jestli tady nebudu ponocovat....

čtvrtek 7. listopadu 2013

Volno

jsem si dneska udělala, protože v práci mám vše OK. Tak co tam, že jo.
Volno měl muž, neb byl objednán k lékaři a jen by jezdil sem tam. Tak si zůstal doma.
A volno jsem naordinovala Lucce. Od pondělí to není ona, tu ji bolí hlava, tu břicho, tu v krku. Buď na ni něco fakt leze, nebo prostě prožívá tu moji změnu po svém. A jelikož přes den nevypadala vůbec nemocně, matka  sadistka zavelela a odpoledne se šlo na flétnu a klavír.
Já mezitím stihla vyčistit druhý koberec, vykoupat Viki za pomoci muže, neb nám slečna chlupatá už pěkně smrďánkovala.
A večer jedno výživné cvičeníčko.
Péťa se nám vrátila ze školy a přivezla si spoustu hezkých věcí.
Ta holka má vkus a umí nakupovat. Po mě to teda nemá :).

Odpoledne jeden zábavný telefon.
ON: Co myslíš mám už zapnout kamna ( myšleno akumulačky).
JÁ: Zapla bych je, ať se to v domě aspoň trochu ohřívá a tolik to tam nevlhne. Navíc po neděli už hlásí v noci pod nulou.
ON: Hmm. Tak já je ještě nezapnu. Až třeba po neděli.
Fakt nechápu, proč ten telefonát.

středa 6. listopadu 2013

Když jsem

ve čtvrtek podávala výpověď, trochu jsem řešila, jestli dělám dobře. Přeci jen 8 let je 8 let.
Dělám, o tom už žádná....
Dneska po práci chcanechca na otočku do HočoPočo. A tam indicie z mnoha stran, které mne utvrdily...
Už je to za mnou, už jen sleduju, občas nechápu ( jsem velmi naivní), občas se bavím...
Lucka dnes dostala svou první poznámku. Paní učitelka fakt neměla dobrou náladu..., taky se bavím, ale pst.
Když jsem přijela domů, byla u nás ještě Janička. Ta se taky baví. V nové práci naučila kolegyně kopírovat oboustranně....
Jo, a už jsem to tady dlouho neřekla. Mám skvělého muže. Stojí při mě a podporuje mě. Juch, já se mám.

úterý 5. listopadu 2013

Už zase lítá

Můj muž má rád mimo jiné ( mne) letadla. Ta velká, i ta malá. Měl nějakou pauzu, ale zase začal lítat.
A to je moc dobře.