Den opravdu poslední
Psát tady o tom, že se nám domů nechtělo je asi zbytečné.
Trochu věcí jsme sbalili už večer, zbytek dobalili ráno.
První přijel partner Péti, protože nutně potřebovat jít na houby. Přinesl plný košík.
Potom dorazil i náš taťka.
Naložili jsme všechny věci, uklidili chtaku, předali klíče a vyrazili k domovu.
A aby to taťkovi nebylo tak moc líto, stavili jsme se kde? No jasně, na Kosti na oběd.
Uzený losos a pstruh neměli chybu.
Po tom se mi vážně bude stýskat. Kluci starající se o gril byli celý týden v dobré náladě. Slušní, ochotní...
Na nádvoří se v sobotu i nějaké představení konalo, ale viděli jsme jen kousek.
A protože domů se fakt nikomu nechtělo, zopakovali jsme si krátkou prochajdu i s taťkou.
Tady slavnostně slibuju, že je to jsou letos poslední fotky Kosti. Ale když to se tak dobře fotí...
A pak už domů, vybalit, prát a hlavně za Viki.
Ta měla radost, že nás má konečně doma.
Nebýt komárů v lese a vos všude okolo byla by to naprosto dokonalá dovolená.
Ona tedy byla...
Žádné komentáře:
Okomentovat