úterý 14. května 2013

Pyšná

jsem dnes sama na sebe. Vím, samochvála smrdí... Ale kdo jiný mne pochválí.
V práci jsem toho dnes zvládla sama jako už dlouho ne. Sama jsem byla překvapená při sečtení počtu klientů.
Lucku vyzvedl taťka, který ještě sekal, ale nedosekal. V jedné části zahrady je už hoooodně vysoká a hlavně hodně mokrá tráva.
Já jsem se snažila tady něco rychle poudělat.
Pak jsem se konečněně odhodlala a šla cvičit. Asi po sto letech. Pokud se zítra probudím a budu chodit, budu ráda. Ale pokud to aspoň trochu půjde, tak myslím, že tohle bude něco pro mne. Nebo spíš pro má kila.Tak mi držte pěsti, abych vydržela a nevzdala to. I od slečny cvičitelky jsem byla pochválena.
Tak chvála už stačí. ( Ale zveřejnila jsem to naschvál, abych to nevzdala)
Jdu pověsit prádlo a hurá do pelechu.


2 komentáře:

  1. Chvály není nikdy dost!A přesně jak píšeš - jakmile to zveřejníš, je mnohem víc očí, které tě budou sledovat :-) Držím palce, máš na to!

    OdpovědětVymazat
  2. Chválu si zasloužíš!Jsi dobrá!!! Na jaké cvičení jsi se dala? Já přestala cvičit asi před půl rokem, už jsem nedokázala skloubit kroužky dětí, pracovní dobu manžela a práci. Moc mi to chybí. Pořád si říkám, že se k tomu musím vrátit, až bude čas...

    OdpovědětVymazat