Zubní

Když byla Jana předškolák, musela brát dvoje ATB za sebou a následkem toho byly totálně zkažené zuby. Přístup našeho zubaře se mi tenkrát vůbec nelíbil a tak jsme změnili ordinaci.
Našli jsme skvělou , šikovnou a milou zubařku se spoustou zkušeností. A tak jsme skoro 20 let chodili k zubaři i docela rádi.
Naše paní doktorka, ač na to nevypadá, se rozhodla, že za rok půjde do důchodu. Člověk by si řekl, že rok je dlouhá doba. Jenže v našem městě je zubařů asi sedm a z toho pět se jich chystá zhruba do roka skončit. A co teď ?
Ve vesnici vzdálené asi 20 km od nás, shodou okolností v blízkosti mého i manželova rodiště, si jedna mladá, podnikavá paní doktorka postavila dům, ve kterém otevřela zubní ordinace. Zaměstnala samé mladé lidi. Naše paní zubařka a i naše nejstarší dcera, která se tam už přehlásila, nám tohle zařízení doporučily.
Byli jsme objednáni na dnešek dopoledne.
Takměř samá pozitiva. Příjemné prostředí, milé jednání, profesionální přístup, na tváři jen úsměv.
Mladý pan doktor, mimochodem sympaťák, nás vyšetřil, prohlédl, zrentgenoval, všechno vysvětlil, zapsal, pokud bylo třeba objednal k dalšímu ošetření. lucce kaz spravil rovnou. Sice trochu protestovala, ale zvládla to dobře.
Asi jedinou vadou na kráse je , že je to zubní a vlastně ještě jedna věc.
Ošetření se částečně platí. Nejsme na to zvyklí, ale ono se to časem asi zavede všude.
Od zubaře jsme jeli k babičce na oběd. Tam jsme mohli pozorovat ptáky u krmítka i pod krmítkem.
Kvalita fotek mizivá. Foceno malým kompaktem přes dvojité okno.

Odpoledne ještě Lucka zvládla hudebku s pochvalou, protože tenhle týden opravdu cvičila.
Jediná chybička dnes byla, že majitelka štěňátek byla zase nucena zrušit naši návštěvu.