jsme měli domluvené setkání s kamarádkou, co má Tádu.
Pořád nám to nějak nevycházelo. Buď byl nemocný Tadýsek, nebo Lucka, nebo to překazilo něco jiného.
Ráno jsem odjela pracovat do Lysé. Cesta tam zas byla jedna romantika.
Místy tedy mlha jako mlíko, ale místy tou mlhou prosvítalo sluníčko a ještě se odráželo od zbytků podzimních barviček. Zpátky už to tak hezké nebylo, pošmourno, až tady u nás to bylo trochu lepší.
Kamarádka vyzvedla Lucku z družiny a vzali to okružní cestou k nám domů. Já si stihla mezitím ještě nakoupit. Výletníci dorazili se spícím Tadýskem. Ten po probuzení neměl ale vůbec náladu. Tedy prý ji nemívá častěji, ale dnes to bylo obvzlášť, prý...
Tak jsme ho netrápili, oblékli a jelo se domů. Vzala jsem Viki a šla jsem je vyprovodit.
Tak aspoň jsme se chvilku viděli.
Žádné komentáře:
Okomentovat