neděle 19. srpna 2012

O spaní

to ale v noci moc nebylo.
Někde poblíž byla hudební produkce do tří do rána. Nehráli špatně, ale...
Lucie se vrtěla, potom potřebovala čůrat, pak se ztratila plyšová Fifinka, bez které to prostě nejde.
Pořád mám pocit, že mám nadváhu, ale kosti mne tlačily snad všechny.
Nejhodnější byla Viki. Klidně spala celou noc.
Ráno slunce nasadilo vysokorychlostní stupeň a teplo nás vyhnalo ze stanu dost brzo.
Vešly jsme se docela dobře.
Jenže Lucka zjistila (kdo jí to asi řekl,že), že vlastníme ještě jeden stan.
Stan přezdívaný Sputnik. Stan, který vypadal supr, párkrát jsme s ním byli na krátké dovolené, párkrát si ho někdo půjčil, ale nevydržel tolik, co jsme od něj tehdy očekávali. Nicméně je stále funkční, drží pohromadě a hlavně je véééliký.


Takže dopoledne akce stan podruhé. Malý stan zbourat, zašít , kde bylo třeba, uložit. Velký stan postavit. Zdařilo se.
Jen přesvědčit Lucku, že v něm nebudeme spát byl nadlidský úkol. A proč ne?
Protože ráno se musím zapojit do pracovního procesu a mám před sebou 180 km v autě. A v tomhle teple, po dvou probdělých nocích...To nehodlám riskovat.
Nakonec to pochopila, beruška moje.
Vrátila se nám z festivalu prostřední dcera, ale zase hned odjela s přítelem.
Nejstarší přijede zítra. Ale jsou v pořádku, užily si to a to je hlavní.
Taťka má posekáno, zítra se chystá k babičce. Docela ho lituju v tom vedru, které předpovídají.

Žádné komentáře:

Okomentovat