Tak jako každý rok dovolená uběhla nějak moc rychle. Domů se nám moc nechce, ale jinak to nejde. Nakládáme věci - taky máte ten pocit, že zpátky toho vezete mnohem víc než tam ?
Celou cestu se nám had hlavami honí krásné mraky. Občas z nich zkrápne, ale nic strašného.
Několikrát zastavujeme , děláme pauzu i když to není zas až tak daleko.
Ještě se stavujeme na pozdní oběd a kolem čtvrté jsme doma.
K našemu velikému překvapení ( teda já v to doufala), je tady vše vzorně uklizeno, dokonce je nakoupeno, Viki nás radostně vítá. Péťa přichází později.
Už během cesty domů se domlouváme s Janičkou (ať žijí mobily), že nutně musíme vidět potkaní miminka. Jana si dnes jela pro novou potkaní slečnu.
Ne, není blázen, ale dvě holky jsou už hodně staré, a tak se musí trochu obnovit složení. A miminka půjdou z domu. Jelikož je sobota a dopravní spojení nejsou až tak dokonalá, tak si Janu i s miminkem vyzvedáváme v Turnově. No a je jasné, že když už ji vezeme domů (Lucka je se mnou), tak si jdeme pomuchlat mimča. Vyrostla tedy za ten týden...
uááá, já raději člověčí miminka.
OdpovědětVymazatjá tedy potkánky taky dlouho nemusela.
OdpovědětVymazatTeď si Fíková moc přeje zvířátko a když tady o nich čtu, tak si myslím, že by potkánkovi u nás mohlo líbit :)