Po obědě jsem vyzvedla Lucku a jely jsme na ortodoncii. Pan doktor, veselá kopa, nám dal v minulých měsících volno, asi aby si nás teď vychutnal. No, já moc dobře vím, že Lucie má tu pusinu pěkně zkroucenou a dá to fušku, aby to k něčemu vypadalo. Taky to respektuju a jsem moc ráda, že se pan doktor tak hezky stará.
Takže byl otisk, v plánu je 3D RTG a v červenci nasazení fixních rovnátek poprvé ( prý nás to čeká ještě několkrát). Máme se na co těšit. Sice existuje levnější varianta, ale ta trvá dýl a úspěch nebývá zaručen. Takže jsme zvolily (bez dlouhého rozmýšlení) variantu B.
Po té následovala (už z toho máme jakýsi rituál) návštěva cukrárny a domů.
Tady už na nás čekala kamarádka s Tadýskem, zastavil se i tatínek Tadýska.
Pak jsem chtěla dorazit žehlení a udělalo se mi tak zle, že už jsem neudělala nic, jen se svalila do pelechu a čekala na konec světa.
To já takhle někdy mívám (už se mi to nestalo dooost dlouho), tělo si prostě řekne, já padnu a pak se z toho několik dnů vzpamatovávám a čerpám energii.
Doufám, že už jsi sílu a energii načerpala, pokud ne, posílám ti hojivé objetí a spoustu síly. Krásný začátek nového týdne.
OdpovědětVymazat