středa 30. listopadu 2011

Zase ta středa

Včera jsem byla utahaná jako už dlouho ne. Ani vydatný spánek moc nepomohl a děsila jsem se toho, jak vůbec zvládnu pracovní proces. Nakonec to nebylo tak hrozné a přežila jsem.
Ještě jsem neměla hotovo a už jsem si domlouvala návštěvu u Tády.
A abych se prý nenudila, tak nejstarší potřebovala nějaké  šící úpravy na oblečení.
Nakonec se zadařilo všechno. Táda roste jako z vody, je to usměvavé sluníčko.
Lucka večer i úkol udělala. Prostřední večeři, takže jednou to byla úplně jiná středa.
Taková lepší. Ale utahaná jsem stejně.

44/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- práce v pohodě
- Táda a jeho rodina
- moje rodina

úterý 29. listopadu 2011

Plavání

poslední, měla Lucka dneska, ale o tom až někdy jindy. Dobrou.

43/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- určitě by se něco našlo, ale největší radost mi udělá postel

pondělí 28. listopadu 2011

Očkování

To si takhle sedím odpoledne u kafíčka. A najednou mi probleskne hlavou, kdyže jsme to měli jít s Viki na veterinu. Hmmm. Vloni byla doočkovaná 30.11., další návštěva plánovaná na 11/2011. A tak když přijel manžel domů z bytečku, tak se jelo. Byla vzorná holka naše. Zpátky jsme byli během 15ti minut.
Jinak dopoledne práce, chvíli s nejstarší, včetně oběda. Pak pro Lucku. Ve škole odpadají nemocné nejen děti, ale i učitelé. Jen doufám, že se nám to vyhne.
Večer příprava na páteční jarmark.

42/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- Paní učitelka nachystala dětem stromeček, ráno bylo ve třídě zhasnuto, zataženo,
   jen ten stromek a děstká očka tam zářila. Byla první z celé školy.
   Měla jsem to štěstí být u toho, neb jsem musela cosi vyřizovat.
- skoro sousedovic Anička, prvňáček s námi bez problémů jezdí do školy
  ( mamka se jí vrátila z porodnice, tak jsem jí nabídla, že Andulku budu brát)
- příprava na jarmark skoro hotová
- vzorná Viki na veterině
 ( předchozí pejsek jim to tam málem vždycky zboural, očkoval se raději venku před  budovou)
- v hrabáku jsem ulovila vééélikááánskou deku za 10 Kč, tak bude mít Viki co trhat
Kdyby někdo věděl, jak ji odnaučit likvidovat všechny pelíšky, tak předem děkuji za radu.
Ale zase to mám dobrej adrenalin, každý měsíc chodit lovit starou deku. Ta dnešní vystačí minimálně na 4x.

neděle 27. listopadu 2011

Rozsvícení vánočního stromu

Asi dnes nebylo města, městečka, či vesnice, kde by nebyl rozsvícen vánoční strom.
I u nás se tato tradice dodržuje a každoročně opakuje.
Také každým rokem u stromku hraje soubor zobcových i jiných fléten,
který je složený nejen z žáčků ZUŠ, ale i z řad flétnistů dobrovolníků.
A jelikož Lucka na flétnu hraje, tak jsme se také zúčastnili.
O samotné organizaci dnešního odpoledne si budu myslet svoje a vyzdvihnu to hezké.
Zazněly koledy, zavonělo dobré jídlo i pití a v neposlední řadě došlo ke spoustě milých setkání. A o tom by asi advent měl být.

Zkouška sboru flétniček


Lidí se sešlo hodně, na vystupující viděl málokdo


Vypouštěly se balonky s přáníčky pro Ježíška


 Flétny v akci, Lucka označena šipkou


 A nakonec se strom rozsvítil a jaksi oficiálně začal advent.


 41/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
Dneska maličko otočím a místo toho, co mne potěšilo, napíšu opak.
Nepotěšila mne prostřední a ona ví proč.
Je mi líto, co se stalo, ale třeba když si to tady přečte, tak se chytne za nos.

sobota 26. listopadu 2011

Vánoční jarmark

Každým rokem první adventní sobotu se v našem malém muzeu pořádá  vánoční jarmark.
V podstatě je to každý rok stejné, potkávají se tam stejní lidé ( malé město ), stejní prodejci.
Každý rok si přineseme něco hrozně " nutného" bez čeho by jsme určitě nemohli žít.
Ani letos tomu nebylo jinak.
Všechno jsme si s Luckou hezky prošli, koupily si adventní věnec ( letos poprvé, popravdě z jistých důvodů Vánoce moc nemusím a hlavně neprožívám ), nějaké ozdobičky, ořechy na pečení ( jestli ovšem nebudou snědeny dřív, než k tomu pečení dojde),
ovocný čaj, který jsme předtím i ochutnaly, trdelníky a jely domů.
Docela příjemné dopoledne.
Oběd ( jednoduchý ) udělala prostřední a odpoledne jsme strávili přípravou na školní vánoční jarmark, který bude v pátek.
V plánu bylo jít ven, ale inverze navzdory předpovědím nepolevuje, tady u nás ba naopak. Počasí, že by psa nevyhnal a tak jsme Viki nevyháněli.

40/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- telefonát od známé, který jsem nečekala
- několik žabiček je pryč
- a asi nejvíc z toho, že mi letos Vánoce nelezou krkem tak moc jako jiné roky
  ( adventní věnec na stole, jmelí pověšené - sama sebe nepoznávám )

pátek 25. listopadu 2011

Další vítání

občánků měla v plánu na dnešní odpoledne Lucka. Dopolední práce byla zrovna tak vyčerpávájící jao ta středeční. Jen s tím rozdílem, že to bylo kratší. Stejně jsem tam byla o dost dýl, abych měla vše OK.
Měli jsme tam jednu skoro 3letou slečnu. Šikulku šikovnou. Když mi její mamča sdělila porodní váhu, tak jsem padla do kolen. 560g , ano opravdu měla při narození 0,5 kg. No nechtěla jsem věřit !
Vítání občánků se dle Lucky i paní učitelky vyvedlo k všestranné spokojenosti.
A odpoledne jsme strávili v poklidu doma.

39/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- jedna paní nám přinesla vlastnoručně upletené ponožky
- taťka doobložil kuchyň v bytečku
- šéf byl unavenej, ale ne protivnej a i při tom návalu klientů jsme se spolu zasmáli
  ( a to je myslím v dnešní divné době víc než dost )

čtvrtek 24. listopadu 2011

Třídní schůzky

Když jsme se v loňském školním roce loučili s " naší " paní učitelkou, tak jsme se všichni obávali, co bude v tom letošním. Dneska nám došlo, že naše obavy byly docela přehnané.
Paní učitelka je úplně jiná ( pěknej metr), ale vlastně jsme slyšeli jen skoro samou chválu.


38/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- Barča se nám vrátila z dovolené v pořádku a už zase holka zlatá maká, chuděra .
  Z teplíčka do téhle sloty...
- jeden problém v mimoškolních aktivitách, co mi ležel v žaludku,
  se zdá byl objasněn a vysvětlen
- ze zakřiknuté Lucky se prý stává čertíček,
  aspoň o přestávkách ( no jen aby si příště paní učitelka nestěžovala na ďábla )
- pořád chodím ráda na rodičák
- Viki dnes poprvé válela sudy

středa 23. listopadu 2011

Výživný den

Zase jedna dokonalá středa. Po práci jsem dorazila domů, vyvenčila Viki, napsala s Luckou úkoly. A pak už to mám v mlze. Tak nějak jsem odpadla.
Taťka byl u babči zapojovat kamna. Nejstarší shání světlé společenské oblečení, budoucí šéf požaduje optimistické oblečení, černá mu nesmí na oči.

37/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- stihly jsme s nejstarší zajít na rychlý oběd

úterý 22. listopadu 2011

Konečně zaměstnaná

Po volném dnu mám volné dopoledne, práce se přesunula na odpoledne. Nevadí.
Nejstarší má pohovor kvůli práci, kolikátý už za těch 5 měsíců ??? Dají jí vědět dokonce týdne.
V práci se docela daří, Lucka je na plavání, potom do hudebky. Mezitím volá nejstarší a hádejte co !? Ona tu práci dostala. Huráááá !!!

36/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- to fakt asi nikdo neuhodne

pondělí 21. listopadu 2011

Mám volný den

a velmi odvážně polykám žáby...

35/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- no přeci ty spolykané žabky

neděle 20. listopadu 2011

81. narozeniny

oslaví zítra manželova mamka.
A my na to tak nějak pozapomněli. Včera skoro v devět večer u žehlení mne cosi osvítilo.
Honem telefon, ano na oběd přijde ráda. Ráno směr supermarket - kytka a upéct.
K obědu byl v plánu bramborový salát a řízek, tak to bylo v pohodě. Lahvinka dobrého moku doma taky byla. Uf. Babi spokojená, my zachráněni. Ještěže si nepotrpíme na nějaké obr slavnonosti. Nakonec to vypadalo jako dobře naplánovaná akce.

34/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- všechno dobře dopadlo

sobota 19. listopadu 2011

Poslední cvičák

no je to tak. Dnes jsme se sešli na poslední hodině. Počasí nic moc, ale to nikomu nevadilo. Psi jako kdyby to tušili a snažili se, užít si to. Bylo to fajn. Paní cvičitelce patří velké díky, myslím, že nám všem to hodně dalo. Chyběl vlkodav , který je nějaký nemocný. Jinak jsme dorazili všichni.


Lucky nejoblíbenější pejsek, nejmenší ze všech Rona.



štěňátko Sheila

 Endy


 Don


Tři zrzky, nejlepší kámošky


 Bára


Aki


Viki


Taťka strávil celý den v bytečku, ale už se dnes poprvé pralo a i  nádobí se už dá omýt. Tak sláva.
Nejstarší se tu stavila na kafe, prostřední byla na brigádě.
Po takřka detektivním pátrání jsem zjistila, že známé z ulice se dnes narodila holčička Adélka. Vážila 4400g, měřila 52 cm. Tak konečně. Od středy byla chuděra v nemocnici a dneska se dočkala. Přejeme oběma holkám i celé rodince hlavně zdravíčko.

33/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- spolužačka ze střední se hned ozvala na mou prosbu a ochotně pomohla s pátráním,
   díky Yvčo
- cvičák byl prima
- zase kus bytečku hotov
- krabice včera oblepená tapetou, dnes uložená na své místo vypadá docela dobře

pátek 18. listopadu 2011

Světový den jazyků

Každoročně ho pořádá naše základní škola. V minulých letech to bylo tak, že třída , která už jazyk měla si vylosovala stát a téma  a stvořila nějaké povídání. Zúčastněné třídy se poté sešli a odborná porota vyhodnotila ty nejlepší. Ovšem netýkalo se to nižších ročníků.
Letos bylo všechno jinak. Stát si vylosovala každá třída.
Na jeho téma si vyzdobila třídu a založila kroniku.


Dnes nastalo vyvrcholení celé akce. A to Olympiáda. Všichni přišli oblečeni v barvách svého státu.
Ranní nástup k průvodu. Lucky třída, jak vidno vylosovala si Francii.


Po té proběhlo slavnostní zahájení a také slib .
Jedna žákyně za všechny sportovce, jedna učitelka za všechny rozhodčí.


Slavnostní nástup.


Samochvála smrdí,vím, ale nedá mi to. Povšimněte si prosím vlajky v rukou paní učitelky.
Můj včerejší výtvor.
Potom se všichni rozešli k plnění jednotlivých disciplin a soutěžili celé dopoledne.


Zde hod vzad.  A Lucie měla sukni v barvách Francie ( taky můj výtvor).
Po svých dnešních toulkách jsem objevila tenhle obrázek na dveřích. Moc se mi líbil, tak se s vámi podělím.


32/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- ráno z dětí ve škole a obrázku na dveřích
- dopoledne z práce , kterou jsem stihla
- v poledne z oběda domluveného narychlo s manželem
- odpoledne z balíčku , který jsem si vyzvedla na poště
  (díky Báro, bylo to dlouhé čtení a ještě bude)
- a navečer, že jsem taky jeden pátek v klidu doma a dělám si co chci
- a ještě, že už se rýsuje v bytečku další část

čtvrtek 17. listopadu 2011

Volný den

mě pěkně mate. Venku ošklivo. Vím, že skoro všude. Dopoledne na chvilku do práce, zkontrolovat jednu záležitost. Snad bude vše OK.
Po obědě taťka do bytečku, já s Viki ven. Docela jsme se prošly a holka jedna chlupatá byla dost hodná.
Příprava na zítra. U Lucky ve škole bude Světový den jazyků, ala olympiáda.

31/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- pobyt venku nakonec nebyl tak hrozný, jak jsem si původně myslela
- na zítřek se mi podařilo uskutečnit vše, co jsem chtěla
- psala Barča z Egypta, už je jí dobře a užívá si to tam

středa 16. listopadu 2011

Nějak nevím,

co ve středu psát, abych se neopakovala.
Vyčerpávající příval klientů. Dnes obohacený dozorem nějaké kontrolorky přes efektivitu práce. Paní ing., která zkoumá naši výkonnost ve zdravotnictví.
Myslím, že si to s námi dnes užila. Doufám, že se jí podařilo usnout.
Lucka měla spát se Světluškama v klubovně, ale byla nějaká rozladěná a rozhodla se, že zůstane raději doma.

30/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- vynikající medovník
- na poště mám balíček ( díky Báro), ale nějak jsem ho nestihla vyzvednout, tak v pátek

úterý 15. listopadu 2011

Nákupy

byly naplánovány na dnešní den ve městě pod Ještědem.
Jednak jsme potřebovali ještě spoustu věcí do bytečku a pak se blíží Vánoce.
Ohledně bytu jsme docela pořídili, ale Vánoce ???
Dali jsme si dobrý oběd, obešli co se dalo a znaveni jeli domů. Docela jsme to protáhli, ještě že nejstarší bydlí blízko školy a byla doma. Postarala se o Lucku. Jani dík.
Ošklivé počasí bylo celý den. Ale to asi všude.
PS: Psala Bára, která má dnes v noci letět do Egypta, že má střevní problémy. Chuděra. Tak snad odletí.

29/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- ač jsme byli s manželem po dlouhé době celý den spolu, ani jsme se nepohádali ( což my při nákupech umíme naprosto dokonale)

pondělí 14. listopadu 2011

Domácí mazlíčci





28/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- nečekané ranní setkání s kamarádkou
- Lucka statečně nosí rovnátka
- zmizelo několik žabek v podobě 3 pytlů na charitu, 2 tašek dětských bot k sousedům
- kafe s nejstarší

neděle 13. listopadu 2011

Inverze

Dopoledne jsme dodělávali domácí resty, k obědu lívance, pravé kynuté.
Mína byla vzata na milost a vpuštěna domů. Chovala se vzorně, že by dostávala rozum ?
Odpoledne měl manžel nějaké povinnosti u babičky, Lucka jela s ním.
Prostřední opět na brigádě, letos snad naposledy.
Já měla v plánu něco jiného, sebrala jsem Viki a jela jsem na " výlet". Nedaleko, ale stálo to za to.
Fotek spousta, jelikož jsem nějak nenašla sluneční clonu k foťáku, jsou tam odlesky, ale záměrně jsem je neupravovala. Ani jsem nevěděla, kterou vybrat, tak jich bude trochu víc.
Už když jsme přicházeli na místo určení, tak to vypadalo zajímavě.


Chvíli mne napadlo, jestli za to nemůže UFO


 Na sever to vypadalo celkem normálně, Krkonoše



 Zjistili jsme, že UFO to nebylo


Ale pohled k jihu byl neobvyklý, tak jako včera upozorňuji, že jsou tam schované Trosky.
A nad hranou inverze letěl balon, ale to už bych toho chtěla moc, že.


 Pohled na západ, Ještěd


a ještě jednou


 Další důkaz, že se nejdná o UFO


Celkový pohled shora, ale ne úplně, na rozhlednu jsem to s Viki neriskovala.


 A nalevo


A napravo


A ještě navíc něco podzimu
Jizerky


 a zase Krkonoše


 A aby to nebylo tak moc podzimní, tak změníme téma, tady jedna Vánoční


Navečer jsme se všichni vrátili domů, vesměs spokojeni.
Na mne a taťku však ještě čekala kultura. Čas od času se i do našeho městečka dostaví nějaké to divadelní představení, co už má " zvuk".
Dnes to byla Vilma Cibulková a Miroslav Etzler v představení  Jak uvařit žábu.
O tomhle kousku jsem už slyšela. A tak když se naskytla příležitost, tak jsme šli. A dobře jsme udělali.
Bavit jsem se začala už u vstupu, kde bylo možno zakoupit divadelní program. Tak jsem ho vyfotila, myslím, že se " povedl ".



Další legrace byla, když si přede mne ( neměřím ani 160 cm) sedl mladý muž rozměrů obra (pane profesore promiňte, ale prostě to tak je). Představení se konalo v místním kulturáku, vlastně na tanečním sále, kde jsou pro tuhle příležitost vyrovnané židle.
No nic. I když jsem neměla ten nejlepší výhled, představení jsem si užila.

27/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- celej den byl pro radost a drobnými hloupostmi ( jakože v divadle skoro nic nevidím) si ho přeci zkazit nenechám

sobota 12. listopadu 2011

Taková normální sobota ?

Dopoledne se pokoušíme zase skamarádit ty naše chlupatý holky.


Mína se raději vyhřívá na radiátoru a je doma kupodivu hodná.


Odpoledne cvičák.
Taťka od rána se známým na bytečku dělají vodu a plyn.
Prostřední zase na brigádě.
Večer cesta do vedlejšího města a večeře s Bárou. Konečně ! A bylo to bezva !
Tenhle pohled se mi naskytl cestou, všímavý čtenář objeví i Trosky.


A takovýhle krásný ohýnek nás hřál při večeři.


26/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
-  ze všeho, co je tu zapsané

čtvrtek 10. listopadu 2011

Úplněk


24/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- že jsme všechno zvládli podle plánu a možná něco málo navíc

středa 9. listopadu 2011

Naprosto

vyšťavená jsem po dnešním náporu klientů. Víc než každou jinou středu.
A tak jediné čeho asi budu schopná je zalézt do postele.
23/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- že jsem vůbec dnešek zvládla
- neustále si prozpěvující Lucka

úterý 8. listopadu 2011

Polštáře

Když jsem byla malá holka, moje babička se živila jednak návlekem korálků a jednak šitím péřových dek, polštářů a povlečení. Tenkrát neexistovala umělá vlákna a tak babička měla pořád spoustu práce. Nezapomněla ani na svá vnoučata a každý z nás jsme měli dostatečnou výbavu.
Jak šel čas přešli jsme z peří na duté vlákno, ale někteří v naší rodině chtějí peří stále. Alespoň polštáře. Už kdysi dávno jsem je jednou nechala vyčistit a dát peří do nové sypky. Nyní jsem usoudila, že nastal čas tuhle čistku podniknout znovu.
A tak jsem zapátrala a zjistila, že v našem městečku existuje jakási svozová služba. Jeden týden si pro " špínu " přijedou a maximálně za 14 dnů máte doma " nové " zboží. A to se i stalo. Dneska jsem si vyzvedla tři krásné, naducané čisťounké polštáře.
Zrovna jsem je povlékla, vyměnila za ty staré, které odvezu příště. Tak doufám, že se majitelů bude nejen dnes krásně spát.


22/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- Lucka přijela spokojená z plavání, následně i hudebka byla hodnocena kladně
- porazila jsem hromadu nevyžehleného prádla
- zase jsem si hromadu stihla vyprat
- nové polštáře