pátek 9. prosince 2011

Dárek, kino a klavír

Dnes jsem nemusela do práce. Tak jsem si ji našla doma. I několik žabek jsem spolkla.
Když jsem napsala článek o čajových sáčcích, tak jedná dobrá duše nelenila a poslala mi obálku. Tady je její obsah.


Ta milá osůbka má dost starostí sama se sebou a svou rodinou. A ona nelení, zabalí sáčky a pošle je zcela neznámé osobě. A to hned.
Marcelko máš můj velikánský obdiv a moc ti děkuju.
Sbírka se rozrostla o dalších 15 kusů.
Odpoledne jsem vyzvedla Lucku, dojely jsme nakoupit a zařídit pár věcí. Mimo jiné jsem si přivezla ještě další dva čisté polštáře.
Potom jsem se narychlo domluvila s pánem, co nám jezdí ladit klavír, aby se u nás stavil. Už asi 3 týdny zlobí několik kláves, vydávají divný zvuk (a když to poznám už i já, tak je to divný). Pán přijel, sedl ke klavíru a on .... no hrál, jakoby nic. Tak jsem byla za blbce. Nicméně klavír byl trochu rozladěný, pán měl čas a nástroj naladil. Takže všechno dobře dopadlo.
A na pozdní odpoledne jsem měla zamluvené lístky do kina. Na programu byla nová pohádka Micimutr. Pohádka se nám líbila, jen jsem těsně před kinem zjistila , že ji dávají na Vánoce. No to nevadí. S Luckou jsme si to užily a já taky konečně jednou viděla novou pohádku celou, nikým nerušenou a bez reklam.

53/365 Z čeho jsem dnes měla radost, či co mne potěšilo
- volno v práci
- sáčky od Marcelky
- klavír je v pořádku
- nová pohádka

1 komentář:

  1. Jůůů, kráásná fotka, ty jsi úúžasnáááá. Jsem ráda, že se Ti hodilo hned 15 kousků. :-)
    Budu sbírat dál. Krásné vánoce celé tvé rodině.

    OdpovědětVymazat