středa 16. srpna 2017

Jedno

vyšetření v Jičíně.
V Jablonci vytrhnout zuby, dva.
Domů.
V Brodě s Marcelkou domlouvat ramenům a zádům.
Nákup.
Najeto 120 km.
Maruška s rodiči.
Překvapení.
Uff.

úterý 15. srpna 2017

Štěstí ?

Když jsem jela ráno domů po náročné noční, tak mi to nedalo a v jednom místě jsem musela zastavit.
Ač hrozně unavená, tak jsem byla v nějaké euforii, že jsem to zvládla a všechno bylo OK.
Venku bylo krásně.


Vylezla jsem z auta a chvíli se kochala. A najednou jsem je viděla....


Symboly štěstí. Jsem za ně ráda. Alespoň si člověk uvědomí, že ne všechno je tak černé jak se zdá. Není jen černá, je i bílá. V poslední době se v tom trochu plácám a nevím si někdy moc rady.
Zrovna dneska by měla moje mamka svátek. Jak moc  mi chybí, jak já bych si s ní potřebovala promluvit. Co bych dala za pár minut s ní....
Tak alespoň symbolicky - mami všechno nejlepší....


Ještě minulý týden byla potvůrka čistě bílá.

pondělí 14. srpna 2017

Vyšetření

na neurologii mi bylo protekčně (stydím se) zařízeno. Jediný volný den. Nevadí.
Pan doktor byl milý, vyslechl, vyšetřil, doporučil.
Nicméně neurologický původ moje bolesti prý nemají. Tak jo.
Po vyšetření ještě krátká návštěva u osoby velmi milé, která je velmi, velmi nápomocna mým vyšetřením. Snad někdy budu moci oplatit.
A den tak nějak vyšumněl....
A pak už se zase vezu v pracovním rytmu.
Středa - den.
Čtvrtek - noc.
To se to bude spát.


Pátek po noční. Než se proberu je odpoledne. Tak aspoň domácí Uncle Beans.
Sobota a neděle den.
"Firemní " zajíc.

 Ranní pohled z okna v práci. Asi jediná klidná chvilka.


 V sobotu večer alespoň skype s Péťou, to potěší.
Taťka trávil celou sobotu v práci, neb bouřka řádila. V neděli jeli s Luckou za babi.
V pondělí za známou do nemocnice, bolí jí záda a to tak, že velmi.
Dozvídám se spoustu ne moc pěkných novinek od bývalých kolegyněk.
A potom na noční. Ta byla. Myslím, že jsem prošla docela slušnou zatěžkávací zkouškou. Bylo toho fakt hodně. Radost mám, že všechno dobře dopadlo.
Výsledek RTG krční páteře - všechno je OK.
Všechno je Ok, tak proč mě sakra už takovou dobu bolí ramena a celé ruce. Asi stres, že....
Ještěže jsou v životě okamžiky, které kompenzují to horší.
Třeba duha,


nebo západ slunce,


 nebo třeba jen to, co vyroste z jednoho malého semínka.


PS: léky, které jsem dostala na neurologii zabírají trochu na bolesti, ale zase si nerozumí s mým zažívacím traktem. Takže zase nic.

pondělí 7. srpna 2017

Výlet

Nostalgický do minulosti.
V plánu byl na úterý, měla jsem mít volno. Občas je všechno jinak. Ještěže muž mohl přijít dřív z práce. Brzo vstanu a vyrážíme. Na místa nám milá, plná vzpomínek. Na pohodu, na relax.



Rozhledna Čížovka


 Zajímavé řešení vyhlídkového místa, trochu odvahy jsem potřebovala


Nahoře si můžete zazvonit


Viditelnost výborná






Naše poprvé s delším pobytem





Zpáteční cesta





Úžasné odpoledne.

neděle 6. srpna 2017

Srpen

a dny plynou...
V úterý denní. Tentokrát o poznání klidnější než služby v minulém týdnu.
Janička odjela s Maruškou na dovolenou, pod stan. Cipísek zůstal na dovolené u nás.
Středa dopoledne ve znamení rovnání si myšlenek. Jde to těžko.
Odpoledne za Marcelko na rehabilitaci. Tam to jde taky těžko (moje tělo), ale zase zvesela. Tolik optimismu ona má, vždycky pozitivní náhled na svět, nebo se ho aspoň snaží hledat.
Jo, to bych hodně potřebovala. Učím se to, snažím se. Někdy to jde, někdy je to horší.
Navečer to všechno spláchnout do rybníčku.


Ve čtvrtek dopoledne zataženo. Po těch vedrech docela úleva. Teplo je ale pořád. Žehlím.
Odpoledne radost a potěšení. Maruška s Janičkou se vrátily z dovolené, přijely si pro Cípu a chvíli se zdržely. Prima odpoledne.
Pátek denní, docela klidná.
Na sobotu dopoledne v plánu výlet. Jenže moje tělo a mysl to chtěly jinak. Takže nic.
Večer noční, už zase svižnější.
Neděle stojí za p.., protože sotva se proberu už zase jedu na další noční.
Ta už je docela klidná.
Ad služby. Vyloženě miluju řeči typu: ty se máš, tolik volnejch dnů, jseš v práci v noci a pak máš celý den volno....vraždila bych. Na noc odjíždím v 17 hod. Celou noc dělám, opravdu dělám. Televizi ani postel na pracovišti nemám. A opravdu mám celou noc co dělat. Domů se dostanu tak okolo půl osmé, když to jde dobře. Tudíž do postele cca v 8. Pokud bych měla spát doporučených 7-8 hodin denně...(málokdy se to podaří, spíš nikdy a pak to chybí) Ano, hnedle z toho může být 16 hodin. A v 17 odjíždím na další noční...
Jo, já se mám, dělám občas v noci a dny mám volné......

pondělí 31. července 2017

Řešení

mých obtíží je asi v nedohlednu. Kdo mě čte, tak ví, že tahle vedra špatně snáším.
Ruce bolí (ono, co si budem povídat, i záda trochu zlobí), špatně spím. K tomu teplo....Nicméně jsem se rozhodla (přes můj vnitřní boj) navštívit lékaře.
Že já tam vůbec chodila. Nabídla mi léky na bolest (mám doma zásobu), trpělivost ( tak nějak dochází), nebo neschopenku (nechci, nemyslím si, že by se něco vyřešilo, nebo jo ?).
Dobrá, tak zatím nic. Odpočívám, sbírám sílu na zítřejší pracovní den. Potom hodlám pokračovat ...
Nechce se mi rezignovat (nemám k tomu daleko), chci si ještě něco užít. Třeba se zase svézt na kole, jít na delší výlet, užívat si Marušky, jít si zaskákat na trampolínky....Je toho hodně, co mi nejde.
A to si nestěžuju, to konstatuju. Omýt okno, vyluxovat, vytřít, vyžehlit - všechno tohle a spousta dalších běžných činností je pro mne nyní problém.
Ano, chodím do práce, do celkem náročné práce, ale tam to prostě nějak jde, nebo spíš musí.
Ani nevím, jestli tohle chci publikovat. je to takový depresivní výlev mého unaveného mozku a bolavých rukou. Snad bude líp.
MUSÍ !!!!!!!

neděle 30. července 2017

Narozeniny

Úterní noční byla opravdu tak náročná jak jsem předpokládala.
Cestou domů ošklivá havárka, to člověku taky nepřidá.
Ve středu jsem se snažila o jakýsi odpočinek. Jenže ruce bolí čím dál víc a to odpočívání mi nějak nejde. Velmi světlým bodem byla domluvená káva se známou. Ona dostala ten úžasný nápad vyjet na Kozákov.


 Lahoda pro moji dušičku. Povídaly jsme a povídaly a i ta káva byla. Super odpoledne.


 Ve čtvrtek opět na denní. Z té jsem teda měla ještě větší obavu, neb mě čekala dvojnásobná premiera. Dopadla dobře, ale celý den byl staršný chaos a fofr. Domů jsme šly s kolegyní o hodinu déle.
Než jsem se v pátek stačila vzpamatovat bylo odpoledne. Na chvilku jsem viděla Marušku s Janou a honem musela do práce. Ještě jsem stihla zkontrolovat naši úrodu ...
Rajčata dobrý.


A tady vidíte, že i listy jsou velký úspěch. Vypadáto, že slunečnice možná vykvete, ale dýně...Uvidíme.


V sobotu odpoledne nějaký ten nákup a trochu příprav. Janička měla totiž narozeniny. Sešli jsme se v neděli a užili si hezký teplý den.Konečně.
I bazén je využitý....


Viki hlídá...


Duha na obzoru...


 A duha vprostřed nebe


                Janičko, ještě jednou - přejeme vše nej, máme tě rádi. Zůstaň taková jaká jsi.